Katakomby se studnou přání

Jeho přání.. nikdy nedoufal, že by se splnila sama od sebe, vždycky si za nimi šel.. musel pro ně něco udělat.. tentokrát však nezmohl zcela nic a jediné, co mohl udělat, bylo si momentálně přát, aby jeho sestra byla v pořádku, vrátila se... Měl strach. A to skutečně měl. Jen co jeho chodidla narazila na vodu, uslyšel pláč.. ten on moc dobře znal, že by ho slyšel již včera ? Rozeběhl se směrem ke studni až všude kolem něj cákala voda.. A přeci jen. Jeho sestřička se zde zalykala v slzách. Stál od ní několik metrů, v údivu. Vici...?

zavřela víc oči když uslyšela Scottův hlas.. toho jediného který jí vždy pomohl.. vstala a beze slova sek němu vrhla a silně ho držela. Až po nějakých dvou minutách zašeptala Já ho nenávidím Scottie, nenávidím... ozvěna tu byla, a tak jí mohl krásně slyšet. Pak už mluvila nahlas Musím zůstat v akademii. Jinak jí zabije.. Scottie, on jí zabije! Já ho nenávidím! Ač její bratr za to nemohl bouchla ho párkrát do hrudi

Ačkoli do něj pár ran uštědřila, ani se nepohnul. Zabije? Shh, shh. Noták, v klidu.. Uklidni se maličká, copak se děje, koho zabije ? Kdo ? Viděl, jak panikaří, musel jí nějak pomoci, tiskl ji k sobě tak silně jak jen dovedl. Co se stalo ? Pověz mi to.. jsem tady. Je dobře. Shh.

ještě chvíli brečela ale pak se na něj koukla Už jsem byla skoro pryč.. Už jsem doopravdy stála v jeskyni kde mám schované nějaké věci, ale volalo mi anglické číslo.. zvedla jsem to a náš samozvaný otec mi řekl, že pokud nedodělám tu školu a teď uteču tak zabije naši matku.. Scotty proč je takový? Proč mu nestačilo co udělal nám? Tebe donutil k útěku, mě bil a teď chce zabít jí? už teď bylo jasné, že tahle dívka se jen tak neusměje. Vlastně ani nebude příjemná. Kdo by byl příjemný kdyby pod hrozbou otce musel být tam kde bude nešťastný?

Tohle nečekal, možná by čekal mnoho, ale ne tohle. Ne to, že by jejich otce napadlo kdy sáhnout na jejich matku. Měl snad za to, že ji miluje, že k ní cítí.. něco. Objal ji, tak silně a pevně, jak jen dovedl se ji snažil schovat před tím vším, před světem. Před... NÍM. Tohle ne. Nemůže tě nutit. Tohle není král Anglie. Tohle..tohle je psychopat. Chtěl něco udělat. Chránit před ním svou sestřičku, matku... zemi. Snad poprvé pocítil potřebu vůči zemi. Tu samou cítil jedině pro svou rodinu. Tedy... teď bez otce. Takhle to dál nejde. Takhle ne.

koukne na něj. Už nepláče. Už jen nečinně kouká. A pak snad bez jakýchkoliv emocí pronese Dostuduju a pak zemi očistím od tyranie krále Edwarda. Nechci tě do ničeho nutit.. emoce? Haló! Jedna slečna je tu postrádá. Nakloní hlavu na stranu Děkuji Scottie, no.. dramatický povzdech Aspoň můžu dostát svému slibu.. smutně si povzdechne. Rozhodla se, že jenom Scott si zaslouží vidět jak se cítí. Ale nikdo jiný. Najdu si tu nějakého manžela a pak spravím zemi. pohladí ho po tváři a trochu se usměje

Když mluvila tak chladně, posmutněl, mluvila, jakoby to nebyla ona, jakoby se sama sebe vzdala. Akceptovala snad to.. proti čemu sama bojovala. Je to to, co vlastně chceš ? Snad sama nevěříš tomu, že chceš být otrokem. Ne? V tomhle ji nemohl nechat. Nemohl ji takto nechat trpět. Drahá sestřičko.. nechci z tvých očí nechat vymizet tu nevinnost, nechci se dívat, jak se bortíš. Chci vidět jak jsi šťastná.. jak kveteš.. Ne jak se jako kanárek hroutíš v kleci, ve které tě z donucení učí zpívat.

zvedla koutky vzhůru a pohladila ho po tváři Jako budoucí královna naší země je mou povinností dělat co se mi řekne. A nikoho nezajímá proč a co jsem snila. Jednou po pár letech se na sebe na Anglickém trůnu podívám do zrcadla a řeknu si.. 'udělala jsem správnou věc' Vše je jen o pochopení a o trpělivosti. A jen pokud je spokojený lid, je spokojená i vládkyně. kašle na své sny být volná a prohánět se po louce s věnečkem na hlavě. Kašle na smích a dovádění se svým bratrem. Důležitá je země. Její země trpí.. Ano Scotte, je to to co doopravdy chci. přesvědčuje sama sebe.. Na chvíli si vzpomene jak úžasný život měla doteď. Mohla si jen tak ležet na louce a plést věnce do vlasů, mohla tančit uprostřed plesu uprostřed místnosti a cítit se neviditelně. Mohla být jen dívkou

Díval se do jejich očí. Hledal v nich ty chvilky, kdy se sestřičkou běhali po panství. Hledal v nich tu rozesmátou holčičku, která na něj cákala vodu z kašny. Hledal v nich jejich společné chvilky, kdy se schovávali v koňských stájích, utíkali před dvorními dámami a společně jeden druhému pomáhali se starostmi. Viděl v nich stále tu divoženku, tu volnou dívku, co chtěla bez zábran roztáhnout křídla, tu malou krásnou dívku, co sedávala v zahradě a pletla věnečky. Pár posílala po vodě, pár darovala, některé nosila na hlavě. Když se jí rozbila hračka, když spolu vyváděli trampoty. Nechtěl, aby světlo tohoto dítka zahynulo v útrobách temného světa. Nic neříkal... leč by rád, sevřené hrdlo mu nedovolilo ani hlásku. Tlak tedy vystoupal o něco výš a jeho oči začali plnit slzy. Trvalo dlouho, než stekla alespoň jedna, co se odvážila opustit jeho víčka. Tekla tak pomalu, jakoby v ní snad byla ukryta všechna slova, co by jí teď chtěl říct. Semkl k sobě pevně rty a popotáhl. J-jenže... Dostal ze sebe přidušeně, jak mu hrdlo svíral pocit úzkosti. Nemohl snad ani dýchat. Natož myslet. Ty takhle šťastná nebudeš. Věděl to.. a ani tisíce jejích úsměvů by ho o opaku nepřesvědčilo. Už jen, když jako malá nedovedla ani chvilku vydržet na židli... jak by se jí pak chtělo sedět na pompézním trůně? Tohle nebyl její styl.. nikdy. Slza střídala druhou a tu už se pokusil skrýt.

tohle nechtěla! Nechtěla aby její velký bráška plakal.. A už vůbec ne kvůli ní! Otřela mu slzu a pak další a další.. Pak mu dala jemnou pusu na místa kde tekly slzy proudem. I když se snažila se usmát, aspoň pro něj.. nešlo to. Pohladila ho po vlasech a trochu mu je rozcuchala. Scotty, já budu šťastná jen pokud budeš šťastný ty. A vždycky to tak bylo a vždycky bude. Jeden z nás musí být silný a musíš to být ty. Jsi učitel na této akademii. Děláš to pro co jsi se narodil! Plníš si svůj sen! Jsem na tebe moc hrdá a věřím že rodiče jsou také na tebe hrdí. stále ho hladí po vlasech a usmívá se na něj Vždycky tu budu pro tebe. Ani kdyby jsi chtěl pohladí ho po tváři Prosím.. usmívej se! usmívej se a buď šťastný. Protože to je jediné co mě uklidní. Třeba časem opět budu dívkou na louce. vzpomene si jak jí už dva lidi nazvali vílou.. Upletu ti věneček dobře? tentokrát se už usměje poněkud upřímněji a pak ho obejme Žij svůj sen a nikdy nikomu nedovol aby ti ho sebral! opravdu jí je jen 16?

Nedovedl by to. Nedovedl by žít s pocitem, že on.. si plní sny zatímco jeho sestřička se trápí. Nemohl ale vlastně skoro nic udělat, nebo ne víc, kolik svedl teď, proto se jí podíval do očí. Říkal jsem, že na to nemusíš být sama, ne? Šel bych s Tebou... kdyby jsi vůbec nechtěla na trůn.. vzal bych si tě k sobě. Dokončila bys to tu nějak... otec by byl snad i spokojený. Všechno bychom zvládli.. sestřičko, tohle mi nedělej. Nechtěl, aby se musela vzdát svých velkých snů, plánů a.. aby na ni dolehly ty královské povinnosti tak brzy. Tuší jak se cítí a tuší to moc dobře.. sám.. kvůli tomu utekl a.. tak jí dostal do nebezpečí. Tohle ne. I on sám byl teď bezradný.

mrkne na něj. Ona se už rozhodla. nemohl s ní nijak hnout Nechci.. Scotty, šli jsme do toho a věděli jsme do čeho jsme šli a tak to taky dokončíme. chytne ho za ruku a jde s ním ven z téhle studny budu normálně chodit do školy a tyhle čtyři roky budou ty nejlepší v mém životě. Můžu tě vídat každý den. Proč bych měla tohle zahazovat když jsem tě tak dlouho neviděla? šťouchne do něj Stačí mi že jsi tu se mnou. Já už se o sebe postarám.. Mám tu.. p..p..nejde jí to vyslovit p..p..přátele a jsem spokojená

Stále trochu posmutnělí s ní odchází a.. její vidiny... zní pravda krapet smutně, leč.. mile. Máš tu někoho blízkého? Partu kamarádů? Byl za tuhle zprávu rád. Je skvělé mít partu lidí, kteří vás podpoří a to ať se dějí sebevětší muka. Povídej. Rád ji poslouchal... vždycky a to ať už říkala cokoli.

Potkala jsem par lidi.. Třeba Olivera s Lou.. Ta holka je děsivá. Představ si ze zná jména a obličeje vsech královských lidi na zemi! Pak Lien.. Toho jsem políbila. Snad se na me nebude zlobit.. A Theodor... lehce zasnene myslim ze kdyby nebyl na kluky tak by nám to spolu šlo. I když je jen rytíř..bylo všeobecně zname ze mela aféru s rytířem kterého Edward poslal do války kde ho zabili

Usmívá se a to i když mluví o polibku, je rád, že je jeho sestřička... spokojená? Ano.. Lou.. zamyslel se nad chvílí, kdy spolu útokem brali kuchyni. Oliver... Oliver... Toho neznám. Pravda, že na jeho hodině se neobjevil a ani jej nikde nepotkal. Theo? Homosexuál.. ? Ah tak.. Neměl na tyto lidi negativní názor, byli to pro něj normální lidi... Takže seti mezi nimi líbí ?

Líbí se mi s tebou. pak se na něj usmeje a prituli se k nemu ale co ty? Už se ti zalíbila nějaká ta paní profesorka? zasmala se. Neumí si ho představit v náručí nějaké ženy.. I když by mu to prala

Nakrčil nos a pak se na ni podíval stylem, jestli to myslí skutečně vážně. Vypadám na to? Zasmál se poté. Ne... Ne to ne. To není nic pro mě. Sám občas přemýšlel, že by si někoho mohl najít, ale ne... on nechtěl.

usmala se. Milovala když se smál. Milovala když viděla ten úsměv! jestli po tobě nějaká pokukuje.. Dam ji po obloceji! Jsi můj bratříček! A já nedovolim abys me kvůli nějaký holce strčil na druhou kolej! řekla takovým detinskym hlasem. Ach.. Kolikrát už tuhle vetu použila? Tak milionkrat