Kino ve škole

Tento týden si vzal volno, ze školy a z paláce jej nechtěli pustit. Nemohli riskovat, že by se mu něco stalo, jelikož se ještě nepotvrdilo, že jeho dvojče odešlo samo nebo byla unesena. Věděl, že Mia je schopna dělat blbosti, ale že by odešla a nic mu neřekla? To by jej opravdu ranilo. Tak celý den trávil v kině, kde točil jeden film za druhým a bylo mu jedno co mu hraje. On stejně naprosto vypnul mozek, a utápěl se myšlenkama kde je Mia.

To by chtělo potlesk. Namíchnou dva učitele, první den... Vyšla ze svého pokoje, protože se potřebovala nějak rozptýlit a rozhodla se proto zajít na další místo, které prozatím nenavštívila. Prochází se chodbami až narazí na kino. Hraje se tam vůbec něco? S pochybami vkročí do sálu, kde uvidí povědomou postavu. Potichu jako myšla jde blíže. Ale ale, kohopak jsem to neviděla ani na jedné hodině? zeptá se provokativně místo pozdravu, když jí dojde, kdo to je.

Vnímá že někdo přišel, tak pomalu otočí hlavu, uvidí siuletu a hnědé vlasy, hend se napřímí, ale poté co zjistí, že je to jenom planá naděje a Mia nepřišla, zase se sveze do sedačky a otočí se zase zpět, když na něj Teresa pomluví, jen něco nesrozumitelně zamručí a sveze se ještě níže. Podívá se co se vlastně dívá a málem se rozbrečí když zjistí, že si tam pusitl Miin oblíbený film. Uhned pohledem.

Tohle asi nebude ten Harry, kterého jsem čekala. Slyšela jsem, co se stalo. řekne, mezitím co jde k němu pomalými kroky blíž a sedne si vedle něj. Když si představí, že by byla v jeho situaci, asi by na tom nebyla o nic lépe. Na to, jak se cítí se ho asi ptát nebudu. Hele já vím, že je to pro tebe těžké. Řekne mu soucitným tónem. Chceš si o tom promluvit? Nabídne mu ochotně.

Přikývne, když mu oznámí, že to čekala. Bych se divil, kdyby ne. Povzechne si a na náznak, že ji alespoňvnímá, lehce sklopí zrak a začne si hrát s lemem svého trička. Těžké? Moje dvojče, moje mladší sestřička není k nalezení. A poku teď někde leží mrtvá tak si to v životě neodpustím. Povzechne a pomalu zvedne k Teres zrak, čeká co mu poví dále. Nad jejím návrhem pokrčí rameny. Není vlastně moc co říct. Jeho hlas ani nezní vůbec stejně. Chybí mu nadšení, jakákoli jiskra. Moje dvojče se ztratila, nic mi neřekla ... Prostě odešla nebo ji někdo... odvedl a jediné co vím je že můj otec šílí z toho že ji nemůžeme najít, matka se sesypala a nevychází z pokoje a teta celé dny kouká z okna jestli ji nikde neuvidí.... A já... Pokrčí rameny a pak lehce posmrkne.

Trpělivě sedí a poslouchá, co jí říká. I jí došla pomalu slova a je jí ho opravdu líto. Vidí mu slzy v očích a proto si kousek poposedne a obejme ho. Je jí úplně jedno, že by neměla. Ví moc dobře, že on to potřebuje a jí bolí ho takto vidět. To bude dobrý, ona se najde. Neztrácej naději. řekne potichu. Ano, je to klišé, ale nic jiného se říct nedá. Neexistují snad žádná slova, co bych zrovna teď mohla říct.

Na jednu stranu je rád, že tu s ním někdo je, ale na druhou stranu by teď u sebe měl jenom jednoho člověka nejraději. Když jej obejme, oplatí jí obětí letmým stiskem a hlavu ji položí na rameno. Jen tak neodešla... Kdby ano, řekla by mi to. Jsem její bratr. Je mu jedno, že právě nyní působí jako slaboch, kdo by nyní hleděl na nějaké kontrolování citů. Tady ze sebe dělám fnuknu, ale ty ses asi přišla podívat na film, že? Zeptá se jí.

Škoda, že jsem neměla šanci poznat jeho sestru, třeba bych mu dokázala lépe pomoct. Hlavou se jí začínají honit nejrůznější teorie, co by se asi tak mohlo stát. Nejistota je nejhorší. prohodí. Ale ona se najde. Prostě věř. poručí mu jemným hlasem a snaží se zůstat silná. Ale prosimtě, jsem tu pro tebe a ani jsem nevěděla, jestli kino funguje. mávne rukou a tu část s učiteli a výukou raději vynechá,

Najednou jí zavibruje mobil, který měla celou dobu u sebe. Podívá se na display a vykulí oči. Promin, budu muset jít. Omluví se a je jí to upřímně líto. Ale kdyby jsi potřeboval, jsem tu pro tebe. pohladí ho po rameni a co nejrychleji odejde z místnosti.

*Rozhodla se, že využije volna a pořádně prozkoumá palác. Prohlížela si jednu komnatu za druhou až objevila kino. S úsměvem vešla dovnitř a stoupla si k přístroji na popcorn. Udělala si kyblík sýroveho popornu a sedla si do první řady. Přemýšlela, co si pustí, zatímco se dívala na nabídku filmů.*

Toulala se tak nějak po škole a byla si jistá, že vynechala hodinu historie, Al tak nějak jí to bylo jedno. Všimla si té blondýnky, co je skoro na každé hodině už před dveřmi kina a vydala se za ní. Zastaví se v místnosti a opře se jedním ramenem o zeď. "Na co budeme koukat?" zeptá se a mezitím si vybere sladký popcprn a nechá ho dělat. Dostala chuť taky, když viděla, že má kyblík. "Jsem Margareth. Myslim, že jsme spolu už někdy mluvili a možná se i představily, ale pro jistotu."

Sent from Topic'it App

*Pokývala jí hlavou.* Taky si nejsem jistá... Jsem Sofia. *Usmála se a nacpala si do pusy hrst popcornu.* Klidně něco vyber, mně osobně je to jedno. Hlavně ne nic co je moc romantické, to nemám ráda. *Pousmála se.*

Vezme si kyblík a posadí se do jedno o křesla tak, že si hodí přes opěradlo nohy. "Hmmm. Romantické filmy taky nejsou nic pro mě. Co takhle nějakou komedii? Vlastně ne. Dramata? Mysteriózní?" zamýšlí se a taky si dá do pusy popcorn.

Sent from Topic'it App

Komedie by šla. Nebo nějaký muzikál. *Pokývala hlavou. Ruku zabořila do kyblíku a nabrala si další hrstku popcornu.*

"Apf. Nesnáším muzikály. Promiň." řekne o ní, ale tak nějak ji přešla chuť na film. Na poprocrn však ne. Vstala ze židle a onen kyblík si vzala s sebou. "Ale užij si klidně i ten muzikál. Přešla mě na film chuť. Papa" rozloučí se s ní a s hopsanim opouští místnost.

Sent from Topic'it App