Všechny balkóny

Si jen myslíš. Svoje komentáře si radši nechá pro sebe a její poznámku se rozhodne jednoduše ignorovat. Dobře, dobře chápu. řekne protivným hlasem a protočí očima. Jak někdo může být tak protivný? Jestli tohle bude dvorní dáma, tak bych jí ráda viděla, jak někomu slouží.Raději se otočí, pohodí svými dlouhými vlasy a modelkovskou chůzí opustí blakóny. Doufám, že se co nejdéle neuvidíme. zamíří do svého pokoje zároveň si udělá delší procházku palácem.

"Měj se," s nahraným úsměvem jí zamává a pak se znovu otočí k výhledu. I když jí sem poslali a má dělat dvorní dámu, rozhodně to dělat nechce a nebude. Nedokáže si představit, že by někomu měla sloužit, spíš naopak. Někdo by měl sloužit jí. To by se jí líbilo. Spokojeně vydechne a zaposlouchá se do ticha. Je ráda, že Teresa bez protestování poslechla a odešla. Ještě chvíli a přestala by na ní být milá. Což podle sebe byla.
Strávila tam asi hodinu, než se rozhodla a odešla zpět do svého pokoje.

*Nebavilo ju sedieť neustále v izbe, ako doteraz robila. Najmä po včerjašku, keď zistila že spoznávať nových ľudí nemusí byť tak úplne odveci.* /Aj keď tá Kai najprv nepôsobila zrovna milo./ *Obliekla si obyčajné rifle a modro bielu pásikavú košeľu, na nohy pohodlné botky, vlasy do vysokého copu a cez krk si prehodila foťák, ktorý si sem so sebou vzala. Vyšla chodbami a krokami zamierila rovno na balkóny, hoc to nebol jej cieľ. Chcela sa otočiť a odísť do záhrad ale zaujal ju výhľad, ktorý chcela mať zdokumentovaný. Podišla bližšie k zábradliu, foťák namierila pred seba a stlačila spúšť.*

Pyšně si prohlédne své pečlivě nalakované nehty a zvedne se ze židle. Je na čase někam vyrazit. Opatrně aby se ničeho nedotkla se prohlédne v zrcadle a ve svém pohodlném černém overálu vyjde ze svého pokoje. Prochází se chodbami až dojde na balkóny. Konečně čerství vzduch. Zhluboka se nadechne a zjistí, že zde není sama. Je tu krásně, že? řekne místo pozdravu a podívá se na krásný výhled.

*Čo to si pofotí a potom si fotky prezerá, pričom je so svojou prácou celkom spokojná. Všimne si, že sem niekto príde a hodí po nej krátky pohľad a jemne sa usmeje. Ani si nevšimne kto to presne je, keďže je teraz zamestnaná svojím foťákom. Až keď k nej ona sama prehovorí, odthne od fotiek zrak a pozrie na dotyčnú.* Krásne áno. *Krátko pozrie na výhľad pred seba.* Theresa však? *Uistí sa o mene, pretože včera na plese ich padlo priveľa, takže si ich poriadne nezapamätala.*

Asi bych sem měla začít chodit pravidelně. Rozhlédne se po krásné krajině. Jak si může pamatovat moje jméno? To jsem včera vážně byla tak populární? Ano. Řekne mírně překvapeným tónem, že si ji pamatuje a hledá v paměti, jak se ta dívka asi jmenuje. Ty jsi Elizabeth že? řekne mírně nejistě a doufá, že se trefila. Včera jsme neměli moc šanci si popovídat. vzpomene si včerejší večer.

*Aj ona sama bola prekvapená, že si jej meno zapamätala ale úprimne, okrem nej a Kai už si nepamätala naozaj nikoho.* /Časom si ich všetkých zapamätám. Dúfam v to./ *Foťák teraz vypne a nechá ho vysieť na jej krku.* Presne tak, Elizabeth. Ale som prekvapená, že si to pamätáš. Včera si bola obklopená toľkými ľudmi, že sme sa áno, nemali šancu porozprávať a ty si nemala šancu venovať sa ani polovici. Bola si ako stredobod celého plesu. Vyzeráš byť celkom populárna a asi to budem len ja, ktorá o tebe nikdy nepočula. *Pokrčí ramenami.* /No tá posledná veta neznela moc priateľsky, to som si mohla odpustiť./

Spadne jí kámen ze srdce, když uslyší, že trefila správné jméno. Cože? Já a populární? To je vtip? Po pravdě, i já jsem překvapená, s kolika lidmi jsem měla tu čest se včera potkat. Vůbec netuším, čím jsem si tu pozornost zasloužila. řekne a položí si pravou ruku na srdce, aby potvrdila svá slova. Ale nemyslím si, že bych byla nějak moc populární, takže se neboj, nezaspala jsi dobu. zasměje se. Jak sis vlastně včerejší ples užila? zeptá se se zájmem, protože se jí vybaví spousta zajímavých okamžiků ze včerejšího večera.

*Chvíľu ju len mlčiy sleduje a počúva čo hovorí.* /Ja tiež neviem čím si toľkú pozornosť zaslúžila. Bohvie čo je zač, človek nikdy nevie./ *Následne sa ale v hlave napomenula, aby si nedomýšľa a nerobila o ľuďoch unáhlené závery.* Odkiaľ vlastne si? Prepáč ale som celkom neiformovaná o tom kto sem chodí a tak. /Dúfam, že to včera nespomínala, nech nevyzerám blbo./ Užila som si, ako tak. Rozprávala som sa Kai, celkom milé dievča. *Najprv sa jej tak nejavila ale nakoniec to s ňou nebolo také zlé.* Odišla som ale skôr, pretože ak by som zostala dlhšie, pravdepodobne by som siahla po alkohole a tooo... *Zatiahne a na chvíľu sa odmlčí.* Ešte nikdy nedopadlo dobre. A nechcem odtiaľto odísť takto skoro. *Tlemene sa zasmeje nad spomienkami na alkohol.*

A je tady ta otázka, která zajímá snad všechny... no jo, i mě. Jsem z Belgie. Řekne s úsměvem a je zvědavá, jak na její zemi zareaguje, protože sama dobře ví, že její země není moc veliká a nemluví se o ní tak moc, jak by si zasloužila. Odkud jsi ty? zeptá se se zájmem. Ano, sice jsem s ní mluvila jen pár minut, ale opravdu se zdá milá. To je zatím to jediné, co jsem postřehla. podotkne s úsměvem. Alkohol mi ani nepřipomínej. Úplně tě chápu, já jsem sice včera neměla šanci zůstat s alkoholem moc dlouho, ale víme své... zasměje se a ani nechce vzpomínat na své zážitky s alkoholem.

Belgicko? Raz som tam s otcom bola na pracovnej ceste. Je to malá zem ale pekná. A tá čokoláda tam? *Zakloní hlavu a slastne si povzdychne.* Dala by som život za ňu. *Zasmeje sa. Áno, sladké má naozaj rada.* Ja som z Anglicka, kde nemáme ani zďaleka takú dobrú čokoládu ako tam u vás, no zas máme najlepší čaj. /A vypijeme ho v Anglicku 3x viacej ako Japonci a 22x viaej ako Francúzi. Ale to ju určite nebude zaujímať./ *Preto ani radšej nepovie, nech si o nej nemyslí niečo.*

Při slově čokoláda nedokáže potlačit úsměv. No jo čokoláda, ta uchvátí každého. Jestli chceš, nějakou speciální ti seženu. mrkne na ní, protože moc dobře ví, že zrovna ona má přístup jen k tomu nejlepšímu. Anglie, kdyby tam bylo o pár stupňů víc, milovala bych to tam. Ach ano, není to tak dávno, co jsem tam byla naposledy. A klepala jsem kosu. vzpomene si okamžitě, jak jí vítr neustále ničil její účes, ale i přesto se jí ta země moc líbí.

To si asi povedať nemala, lebo ja sa ti čo sa tej čokolády týka, určite ozvem. *Celkom vážne povedala a ešte si na svoje vlastné slová aj prikývla.* Keď sa mi minú moje zásoby čo som si priniesla z Anglicka, tak ťa prídem otravovať. *Mrkne na ňu a hoc sa šibalsky usmieva, myslí to vážne. Chvíľu na Teresu pozerala a potom náhle chytila do rúk foťák.* Nehýb sa. *Nastavila si objektív, jedno oko prižmúrila a druhým sa zamieravala na obraz. Po chvíli stlačila spúšť a následne sa odtiahla. Pri pohľade na fotku sa spokojne usmiala.* Keď na tej fotke neskôr doladím detaily, bude dokonalá.

Já budu jedině ráda, když se ozveš. zasměje se a myslí to upřímně. Akorát doufám, že se z ní nevyklube něco, co už nebudu chtít v životě vidět. své myšlenky hned zažene. Cože? To si mě vážně chce vyfotit. když jí dojde, že to myslí vážně, udělá pózu a usměje se, jako správná princezna. Tak mi jí pak nezapoměň ukázat. přikáže jí a je zvědavá, jak asi vypadá. Vyměním ji za čokoládu. udělá nabídku a doufá, že jí jentak neodmítne.

Je tam pekný kontrast s tou oblohou. Veď neskôr uvidíš. *Mávne nad tým rukou a fotoaparát zase vypne, pretože už tu nemá veľmi čo to vyfotiť.* S tým naprosto súhlasím. *Prikývne a doširoka sa na ňu usmeje.* Ako sa ti tu zatiaľ páči? V akadémii? *Spýta sa jej, aby náhodou reč nestála, pretože nemá rada také tie trápne tichá.*

Nemůžu se dočkat. řekne celá natěšená a už přemýšlí na tím, jakou čokoládu by jí asi tak mohla dát a která by jí nejvíce chutnala. Na to, že jsem do poslední chvíle nevěděla co očekávat, je to tu fajn. Nemůžu si stěžovat. Jsou tu krásná místa a měla jsem i tu čest poznat i pár milých lidí. A taky pár lidí, kterým bych nejraději dala lopatou po hlavě. odpoví zamyšleným tónem. A jak se tu líbí tobě? zeptá se na oplátku.

/Tej čokolády sa skôr nemôžem dočkať ja. Aspoň jej za to nejak tú fotku pekne upravím./ *Prezrie si svoje prsty na rukách a sama pre seba si zhodnotí, že by si nehty mala čo najskôr upraviť.* /Nech sa nejak prezentujem predsa./ Zatiaľ som sa stretla len s tebou a bola som len na tom plese, ale zatiaľ sa to tu zdá celkom fajn. Vlastne sem vkladám všetku nádej, pretože veľmi nechcem skončiť ako otec, ktorého celý život sa točí len okolo našej rodinnej firmy. Tú firmu by som mala zdediť ale veľmi sa do toho neženiem. Nikdy ma také veci nebrali. *Pokrčí ramenami.* Ty si korunná princezná?

Je mi ctí být jednou z tvých prvních přátel. Doufám, že jsme přátelé. poukloní se pyšně a snaží se porozumět jejímu vyprávění, aby s ní mohla lépe soucítít. Tak to musí být zajímavé. řekne polohlasem a neví, co jiného by k tomu měla dodat. Naštěstí ne. řekne upřímně, protože si nedovede představit, že by zrovna ona jednou měla vládnout. Jsem neskutečně vděčná, že tuto zodpovědnost převezme můj starší bratr. dodá a vzpomene si, jak moc jí chybí.

Tak mne je cťou, že si tým prvým kamarátom ty. *Tak trochu nemotorne sa jej pokloní naspäť a zacukajú jej pritom kútiky úst. Má taký pocit, že na ňu rozpráva príliš veľa a rýchlo, ale taká Elizabeth už raz bude.* Máš brata? *Spýta sa s úsmevom.* Ja mám dokonca dvoch starších a aj tak firma padá na mňa. *Povzdychne si.* Škoda, že my normálny to nemáme ako vy. Že všetky povinnosti padnú na prvorodeného.

Když dojde řeč na jejího bratra, vzpomene si, že mu slíbila mu zavolat. Mám, jmenuje se Daniel. potvrdí hrdě, protože na něj může být právem pyšná. Určitě to nebude tak zlé. snaží se jí uklidnit. Cože? Tím mi chceš říct, že mám úplně bezstarostný život?? No nemysli si, že bych to měla všechno tak jednoduché, jak se zdá. napomene jí, vyndá z kapsy mobil a koukne se na čas. Je mi to líto, ale měla bych jít. Mám ještě něco na práci. omluví se. Snad se brzy opět uvidíme. Přeci jen už chci vidět tu fotografii. rozloučí se a vyjde směrem ke svému pokoji.