Všechny balkóny

Daniel je pekné meno. *Povie no skôr zo slušnosti.* Nie je to také zlé, vždy si hovorím, že ľudí trápia omnoho horšie veci a stále by to moje mohlo byť horšie. *Povie akoby ju to vôbec zaujímalo.* Nehovorím, že to máte bezstarostné. Práve naopak. Len keby aj u nás platilo že všetky povinnosti padnú na najstaršieho. Aby som mala aspoň trochu menej starostí. /Ešte si ju snáď ku koncu znepriatelím./ Jasne choď. Určite sa ešte uvidíme. Maj sa. *Zamáva jej a na balkónoch ešte chvíľu zostáva. Po chvíli ale odíde aj ona.*

Vybrala se ze svého pokoje již v pyžamu. Má na sobě to, co včera. Šortky a jednorožcemi a pantofle, co jsou hlavy jednorožce všem na sobě má dnes černé tílko a přes sebe si hodila jen saténový župan v růžové barvě na zádech byl vyšitý nápis princess. Tento župan jí věnovala babička, když jí bylo asi sedm let, ale velikostí ji neustále sedí. Asi proto, že babička se o pár velikosti spletla. Avšak nosí ho dodnes a naprosto ho má ráda. Za pasem u krťasů má schovanou krabičku cigaret. Hrozně se nudila a nemohla vůbec usnout, válela se v posteli ze stranu na stranu. Proto se rozhodla nějak jinak zabavit, než na telefonu nebo se saxofonem. Vylezla na balkón, ale raději se schovala za roh a posadila se tam na zem. Ještě naposledy se ohlédla. "Čisto." pronesla s podmáčeným výrazem a po otočení zpět si zapálila cigaretu. Na chodbě byla jen tma a prázdno a ona neslyšela žádné kroky. Usoudila, že je bezpečné si dát cigaretu i tady.

Sent from Topic'it App

Měl jsem toho dost. Tři hodiny byly tak akorát. Po vyučování sprcha a po sprše jsem si vzal jen kalhoty. Něják se mi ještě nechtělo spát tak jsem se, jen v šedých pyžamových kalhotách, šel projít na nedaleký balkón. Třeba si trochu zacvičit a pak se znovu umýt a jít spát. Neobtěžoval jsem se tím že bych rozsvítil, nechtělo se mi. Vyšel jsem pomalu na balkón, ani jsem se nerozhlížel kolem a došel až k zábradlí. Tam jsem se protáhl a opřel se o něj rukama. Chvíli jsem zvažoval že na něm udělám stojku, ale to jsem si brzy rozmyslela jen jsem se díval na oblohu.

Když uslyší kroky, které šly i kolem ní, hrkne v ní a chce rychle uhasit svoji cigaretu, jenže to neudělá. Osoba která kolem ní prošla a zastavila se u zábradlí si ji nevšimla. *Asi je to tu vážně dobrá schovka.*
Když pozná, že jde o spolužáka, kterého viděla dnes na etice už se nadále schovávat nemusí. *Zrovna ten by mě asi neprásknul. Není to Theo.*
"Nepřišel jsi sem skočit, že? Nechci mít ještě další traumata z toho, že nějaký kluk s přede mnou zabil a do třiceti chodit na psychoterapii." když mluví zvedá se u toho že země v rohu. Zvedá se jednou rukou a v druhé drží cigaretu. Když vstane přijde k němu. Nemůže se nepodívat v čem to vlastně ten kluk přišel. Vlastně spíš v čem nepřišel.
"Tohle je jako mnoho scén z mnoha filmů." poznamená jen a potáhne si z cigarety a cigaretový dým vyfoukne za sebe.

Překvapeně se otočím když za sebou zaslechnu lehve povědomý hlas. Poznám jednu ze svých spolužaček a usměji se na ni. "Skočit? Proč bych to dělal?" Zeptám se a oči mi sjedou k její cigaretě. Nad její poznámkou se zasměju. "Skutečně? Tak to se musíš jmenovat Rose... a nejspíš bys byla radši kdybych se utopil... nebo umrzl? To je jedno."

Margareth se nad jeho poznámkou o Titanicu musí zasmát. "Jo. Ten byl dobrej. A kdybych se jmenovala Rose sedělo by to více k barvě mých vlasů. I když mě spíš napadla jiná scéna." na chvilku se odmlčí a opře se o zábradlí, potahuje si ze své cigarety a kouká na oblohu. "Byl na divadle, Rómeo?" zeptá ses protože ho na malbě neviděla a také ji zajímá, jaké je divadlo, kam se bohužel nedostala.

Sent from Topic'it App

Kývnu hlavou a posadím se na zábradlí vedle ní. "Romeo? Tak trochu... asi jsem jedno princátko trochu zaskočil svým "Liene, Liene, proč jen musíš být Lien? Zřekni se jména-" ale pak to pochopil a přidal se "Tvé jméno jenom je můj nepřítel.Tys jenom ty. Ty vůbec nejsi Cheval. Co je to, Cheval? Ruka ne, ani noha, ani paže, ani tvář, ani jiná část, patřící k člověku. Proč nemáš jiné jméno? Copak je po jméně?" Ale jinak mám od Rómea daleko." Přednesu tak jako na hodině a prohrábnu si vlasy. "Tobě se na divadlo nechtělo?" Zeptám se.

*Hm. Řekl princatko. Takže on nejspíš nebude princ, taky na to nevypadá.* Margareth se na něj podívá a sakra, že je to pro ni namáhavé, když by mu chtěla sáhnout na hlavu musela by nejspíš vyskočit. "Tak teď jsem spíš ráda, že jsem na malování. Van Gogh bude určitě jednodušší úkol, než si pamatovat tohle všechno. Chtěla jsem jít právě na divadlo, herečka jsem myslím dobrá... Ale tak nějak.. Kdo pozdě chodí, bla bla, znáš to. Na konec mi to po tomhle tvém přednesu ani nebude vadit. Raději s s přidám k nějaké improvizační skupině."
Vyskočí si na zabradlí, alespoň je mu výškou trochu rovna. Zahasi cigaretu a hodí ji z balkónu dolů. " Byl z tebe princátko v šoku nebo to přežil, Romeo?"

Sent from Topic'it App

"Jo, tak to já zapomněl kam jsem se napsal, takže jsem šel na divadlo a učitel mě nevyhodil takže tam asi patřím." Pokrčím rameny a sleduji jak odhodí cigaretu. "Princátko nebyl ani z daleka tak v šoku jako být mohl," Odpovím a pak ještě dodám s úšklebkem oslovení "Rose." S vyslovením jména které ji zjevně docela sedí opatrně a pomalu natáhnu ruku k jejím vlasům, zastavím se pár centimetrů od nich a čekám na povolení se jich dotknout.

*Tak tahle hra se mi celkem líbí. Ani se ho nechci ptát, jak se jmenuje doopravdy. Rose se mi taky líbí.* Sleodvala, jak cigareta letěla dolů, ale kam dopadla to neviděla. Zaznamenala však dobře, co onen Romeo dělá za gesto svoji rukou. S tváře jí zmizel ten lehký pobavený úsměv. Zarazila se stejně, jako on ustanul se svojí rukou. "Co to děláš?" odtáhla se od něj trochu vyděšená. Blízkost jí nevadila, ale měla strach z doteků a na své vlasy byla obzvláště náchylná. *Tak přeci nějaká podobnost s Theodorem tu bude. Alespoň na ně nesáhnul rovnou.*
"Co a tím všichni mají? Chlapče, nejsem pod vlivem alkoholu ani jiných omamných látek, takže děj tu ruku zpátky..." poví mu sice klidně, ale chladně.

Sent from Topic'it App

Když couvne, okamžitě ruku stáhnu. "Omlouvám se." Nad její poznámkou ohledně omamných látek se zasměji. "Jsou nádherné a tak jsem chtěl vědět jestli jsou tak hebké jak se tváří." Schovám si obě ruce za zády. "Ale k alkoholu a omamným látkám... Já rád slečny zvu na trochu Jacka Daniela." Pokrčím rameny s hravým úšklebkem a v duchu poděkuji otci za jméno.

"Echem. To nic." řekne jen, když se omluví a trochu si vlasy poupraví a načechrá. Už se k nim vracet nechce, žák an jejich hebkost nezmiňuje. Navíc zrovna dneska jé moc hebké nemá. Má je spíše suché a neumyté. Otočí se k němu až na poznámku o Jackovi. "Sis trochu spletl název, ne? Nebo je to nějaké speciální pití?" poví ironicky a naznačí rukama čarovné krouživé gesto. "každopádně. Já piju jen dobrý věci a těžko by si o mě někdo myslel, že můj nejoblíbenější nápoj je voda. Obyčejná voda. A co tvůj?"

Sent from Topic'it App

Při označení 'speciální pití' se začnu nahlas smát na celé kolo a chvíli mi trvá než se dám dohromady. Pak si ještě vyposlechnu její další slova než pokývnu hlavou a mám se k odpovědi, na rtech stále rošťácký úsměv. "Moje oblíbené pití je Jack Daniels, ten klasický, ikdyž s medem není špatný. A..." uchectnu se "Nespletl jsem se... otec je vtipálek a když mu matka zakázala pojmenovat první dítě, trval na tom že pojmenuje to druhé." Kouknu směrem ke hvězdám. "Moje sestra se jmenuje Alexander Titania Cheval.... podle Titánie ze Snu noci svatojánské od Shakespeara... a mne tatínek pojmenoval Jack Daniel Cheval." Kouknu se zpátky na ni a pohrábnu si vlasy. "Promiň, byl to blbý vtip."

Když se začne smát odsune se od zábradlí a založí si ruce na hrudi. Kouká na něj s pozdviženým obočím a klepe si prsty o kostnatý loket. *Aha. Mám času dost počkám si až mi dá rozumnou odpověď.*
A přeci se vysvětlení jeho smíchu dostala. "Takže Jack Daniel? To tě ráda poznávám, Romeo. Já jsem Maggie. Tedy Margareth Anne. Andersenová a ne, nepíšu pohádky."
*Spíš tohle byl hloupý vtip.*
"Chtěla jsem dodat, že je lepší ten Jack s medem. Ted si však nejsme jistá, jak moc dvojsmyslně to může zní." dělá, jakože se hrozně zamýšlí a opět se opře o zábradlí.

Sent from Topic'it App

Když se představí, slezu ze zábradlí a ukloním se. "Těší mě." Když zvenu hlavu už se zase lišácky usmívám a nad její další poznámkou se neudržím a zase se zasměju. "Margareth Anne... to je jméno jako pro princeznu." Poznamenám a kousek od ní se také chytnu za zábradlí, ale u chycení nezůstanu a předvedu Maggie na onom zábradlí stojku. "A pokud by princezna chtěla s medem, kdo jsem já abych jí říkal jinak?" Zeptám se s hravým úšklebkem a můj obličej se pomalu zbarví do červena- protože jsem hlavou dolu, proč taky jinak!

Když udělá na zábradlí stojku, tak se trochu zděsí zda by opravdu nemohl spadnout, ale vidí jeho svaly a tělo, takže mu bude věřit. *Snad ví, co dělá. Kdyby nevěděl tak to asi neudělá.*
I tak si od něj trochu poodstoupí, nechce do něj omylem strčit nebo tak něco. Umí být docela nemotorná. "Tohle mi zase připomíná scénu z jinyho filmu."
*Ovšem, Spiderman. Polibek s hlavou dolů.... Omg. Ne Margareth! Myslím, že je na čase odejít. Žádné filmové scény praktikovat nebudeš.*
Udělá krok zpět a pak další. Pomalu odchází. Sice pozadu, aby na jeho tvar stále viděla, ale odchází. Taky ta poznámka o medu ji docela znervózněla.
"No... Takže, já myslím, že si ještě půjdu lehnout. Nějak jsem toho moc nenapsala a tak. Nechci vypadat po zbytek dne, jako zombie, heh. Papa." zamává lehce prsty a pak ještě dodá.
"A nespadni, Romeo." nakonec se jen pousměje otočí se na svých pantoflích s jednorožci a odchází.

Sent from Topic'it App

Usměji se na ni když odchází "Nespadnu. Hezky se vyspi, Rose." Rozloučím se sní a o chvíli později se dostanu zpátky na nohy a také si jdu lehnout.