Sportovní stadion

Pozorně je sleduje. Zamyšleně si promne bradu. Viktore běž do branky, Theo na obránce, Lien jde střílet. Zavolá na ně z bezpečné vzdálenosti. U Thea si dá poznámku, že dal branku. Viktor se ani nehnul. Snad mu to v brance půjde lépe.

*Chytil hůl do ruky a postavil se mezi Thea a Liena. Úšklibnul se na Thea když se k němu blížil a pohybem hole se mu snažil zabránit ke střele do branky.*

*Jen se na Liena výmluvně usměje a odkluše na novou pozici. Cestou ještě poplácá Viktora po rameni. Postaví se na novou pozici a pomalu se uklidňuje, hůl ale svírá v rukou ještě pevněji. Pozorně sleduje každý Lienův krok a snaží se mu zabránit v průniku k brance. *

*Vezme si teda zpátky balonek a jde na novou pozici. Zkontroluje, jak na tom jsou ti dva a potom se rozeběhne přesně na Thea, těsně u něj, udělá přesně to co on s míčkem na brance, ale naopak, takže jej oběhne z pravé strany a silně švihne holí do pravého rohu.*

*Okamžitě se postavil do bránky a očima hypnotizoval každý Lienův krok. Hůl sevřel ještě pevněji jak se snažil zachytit míček v pravém rohu branky.*

Lien se netrefí, protože to Viktor chytí. Jordan si udělá poznámku. Tak teď Lien na obranu, Theo do branky, Viktor střílet. Zavolá na ně a opět si udělá poznámku. Zatím to je zajímavé, ale co je Lienovou předností, no má proti sobě Viktora, otázka jestli mu dokáže zabránit, aby se dostal k brance.

*Pohodil si míčkem v síťce a postaví se do útoku. Jakmile byli všichni na svém místě ušklíbl se na Theodora a vyběhl do pravé strany, ale na poslední moment změnil směr a hodil míček k levé straně branky.*

*Udělal jen několik kroků dopředu a otočil se na útočníka. Kousnul se do vnitřní strany úst tak silně, že na jazyku ucítil lehkou pachuť železa. Sleduje Viktora tak přesně, že když vyběhne postaví se mu do cesty, ale aby do sebe nenarazili, protože ani jeden z nich na sobě neměl žádnou ochranou pomůcku, malinko se vrátí zpět, ale stejně jej vezme trochu ramenem.*

/Použil stejnou fintu, /*ušklíbne se nad svou hloupostí, že to nepoznal a poté se rozejde do branky. * /Tohle je pravděpodobně poslední kolo a pak se jen rozhodne. / *Postaví se do branky a zaujme postoj. Pozorně sleduje Viktorův běh, hru svalů, postoj těla. */Nevystřelí, teď nevystřelí, na něj je to moc přímočaré a finty tu už byly. /*Hůl nechá v levém směru. *

Udělá si poslední poznámku. A teď tohle kolo udělejte znovu, vrátite se na pozice co jste byli jako první, pak jako druzí a jako třetí, šup šup... Popožene je. Sedne si na lavičku. Rychle nebo vám tu fanynka usne.

Když Theo začne běhat a vidí, že jde Lien na star, zvedne se a začne povzbuzovat Thea, aby běžel rychleji. Zvedne transparent. Theo do toho! Zakřičí se a poté se opět posadí. Nadšeně se usmívá. Moc dobře si všimne že po běhu se na ni Lien dívá, ale ona jej záměrně ignoruje. Místo toho se povzbudivě podívá na Thea a také Viktora. Když začnou trénovat, jde blíže, a kdykoli Theo je na scéně, vždycky zvedne transparent a usmívá se jako měsíček na hnoji.

*Postavil se zpátky do obrany. Pohledem sledoval Theodora a snažil se mu zabránit v pohybu před svým vlastním tělem.*

/Ten se s tím nepáře. /*Pohledem zatěkal k Larisse na tribuně a jen doufal, že to doopravdy není tak nudné, jak to asi je. */I tak je to od ní strašně hezké. /*Ani si nevzpomínal, že by jej někdo naposledy takto povzbuzoval.
Opět se postavil do původní pozice útočníka, už to zase jelo. Tentokrát mu to ale přišlo těžší, jakoby se oba dva kluci probrali. Snažil se o promyšlenější finty a úhyby i o promyšlenější proniknutí obranou. Problém nastal, když bránil Liena. Vrazil do něj a podklouzla mu noha, tím pádem tvrdě dopadl na zem. Do očí mu vhrkly slzy, protože jeho záda o sobě zase dala vědět. Chvilku nehybně ležel a rozdýchával to. */Notak, zvedni se. /*Jakoby slyšel otce, ten by ale dodal ještě nadávku. Nakonec se doopravdy zvedl a sebral ze země hůl. Nechtěl vypadat jako slaboch. *

Procházel se po pozemcích školy, vlastně zabloudil celkem daleko, když se dostal až k jakémusi stadionu, vycházeli odtud zvuky nějakých aktivit. Pravděpodobně... nějaký trénink? Nedalo mu to a podíval se dovnitř. Tedy přesněji na travnatou plošinu. Chvíli tam stál jen opřený o zeď tribun a pozoroval celou tu scenérii ve svém dlouhém pruhovaném tričku a černých džínách. Byla to doba, co doopravdy sportoval. Možná naposledy, když s bratrem házeli frisbee v zahradách. Byl to vlastně vůbec nějaký sport? Přemýšlel nad tím, když viděl všechny ty chlapce, jestli nemá něco říct, přidat se.. Usmyslel si tedy, že dojde na tribuny a podívá se shora. Tmavě oděn se tedy vydal nahoru a usadil se na kraj lavice kdesi uprostřed.

Stop! vykřikl, když viděl, jak Theo spadl a okamžitě se k němu rozeběhl. Jsi v pořádku? Zeptal se jej, jakmile byl u něj. Pomohl mu vstát. Nedovolím ti pokračovat, nemíním nic riskovat. Otočí se na Larissu. Slečno odveďte jej prosím do nemocničního křídla. Nakonec se otočí zase k Theovi. Poté se na tebe dojdu podívat, ale dobrá práce. Stiskne mu rameno a poté čeká, až odejde. Mladý muži. Křikne na Samuela. Chcete to také zkusit? Vemte si lakrosku a pojďte do brány. A my pokračujeme.

*Když se měli znova otočit a jít to znova, nedělalo mu to problém, bylo to jako by dostl druhou šanci. Směrem k tribunám se ani nepodíval a věnoval se pouze hře. Když Theo se snažil trefit chytil míček do sítě. Potom když přišla řada na něj a Theo ho měl bránit, nečekla, že do něj tak narazí. Možná by ho i chytil, opravdu se o to snažil když k němu natahoval ruku, že ho chytí, ale byl pomalý. Tk k němu tu ruku přesto natáhnul, aby mu pomohl se zvednout.* V pořádku? *Zeptal se s jasným náznakem strachu v hlase. I když to byla jenom zkouška cítil se špatně, že za to mohl.*

*Všiml si Thea na zemi a přiběhl k němu aby mu pomohl.* Jsi v pohodě? *Zeptal se ho, jakmile chlapec zase stále na nohou.*

Pane profesore, to nic není! *vyjekl a pokusil se jej přesvědčit, že je v pořádku. *Stává se mi to každou chvíli, tedy ne, že by mi to nějak bránilo ve sportu. Mám jen trochu problém se zády, jsem v pořádku. */Nemůžu teď odejít, ne kvůli tomuhle. Kvůli tomuhle ne. /*Hruď se mu svírala, měl vztek sám na sebe. Chtěl jednoduše pokračovat. * Jsem naprosto v pořádku! *Záda jej sice stále bolela, ale nebylo to nic hrozného. */Zvládnu to. /

Rozhlédl se kolem sebe a možná zarytě doufal, že tam sedí i někdo jiný a on nebude muset jít. Ovšem za novou zkušenost.. za tu nic nemohl dát. Odložil tašku přes rameno na tribunu a vydal se znovu dolů, sebral do ruky lakrosku a pevně ji sevřel v rukou. Čekal na jakékoli pokyny, to nepronesl jediné slovo. Pohled sjel na chlapce, který zjevně trenéra? Profesora? Přesvědčoval, aby mohl dále pokračovat. Byl nebojácný, nevzdával se... to musel být rytíř... Neříkal, že princové jsou nějaká tintítka. Ale... všichni vědí, jak to chodí.

Obdivuji tvou odvahu, no ale jak myslíš, po náboru ale tma zajdeš, i kdybych tě tam měl odtáhnout za ucho. Ukáže na něj propiskou a poté se otočí na nově příchozího. Tvé jméno? Zeptá se poté si jej zapíše. Takže Theo branka, Samuel a Lien obrana, Viktor útok, poté půjde Viktor na obranu, Samuel na útok, Lien do branky, Theo se vrátí na obranu, ale opatrně. A poslední kolo, Samuel branka, Lien útok, Theo obrana a Viktor obrana. Ještě vám to zopakuji. Ujistí je a poté čeká, až se začnou činit.