Červená učebna

Do třídy přichází samozřejmě s předstihem. S sebou si nese jenom hrnek kafé a poté úzké desky ve kterých má štos papírů. Desky odloží na stůl a hrnek si položí vedle nich. Ještě než se posadí, tak se rozhlédne po učebně, kde je dočista prázdno a poté začne mazat tabuli. Jsem docela zvědavý na první hodinu. Odloží mazátko a jde se ke stolku napít své kávy. A taky kolik jich dojde... Doufám, že to nebude jenom banda nováčků, která neví kde je předek a zadek koně. Nakonec si sedne za katedru a prohlíží si papíry co má před sebou.

*Rozvážným krokem vešel do místnosti.* Dobrý večer. *Pozdravil všechny přítomné. Na tuhle hodinu se už dlouho těšil. Jízda na koni patřila k jeho koníčkům. Posadil se do první řady a tašku pověsil na bok lavice.*

Na hodinu zemepisu nestihla prísť, pretože sa pozabudla. Úplne prestala vnímať fakt, že tu je vlastne v škole a tak trochu sa zasnila pri fotení, pri jej veľmi obľúbenej činnosti. Tak keď už nestihla jednu hodinu, tak aspoň tú ďalšiu, ktorou bola Jazda na koňoch. To sa jej veľmi pozdávalo, pretože to bolo niečo so zvieratami a tie ona veľmi obľubovala. Keďže sa hodina konala v červenej učebni, obliekla sa normálne, tak ako aj každý iný deň. Dala si staroružové kratšie voľné nohavice a biele tričko s trištvrťovým rukávom. Vlasy do vysokého copu. Nič prevratné, no pre ňu také typické. Vošla do učebne, ako prvá. Aj včera prišla prvá, pričom ona málokedy prichádza medzi prvými. Možno zmena? Skôr len šťastná náhoda Zdravím. Pozdraví profesora a všimne si, že už tu sama teda nie je. Sadne si niekam do stredu.

Přesně několik minut po osmé hodině si to vykračuje po chodbách směrem k učebně. Cestou se kouká do vlastnoručně vyrobeného plánku. //Doufám, že ho mám vyrobený správně. Nerada bych někde bloudila!// Nakonec ji šipky jejího plánku zavedou k učebně s nápisem "červená". //Jo, to by mělo být ono!// Usměje se a vejde dovnitř. //Kruci, snad nevadí že jdu pozdě, když tu skoro nikdo ještě není ne?// "Dobrý den!" Pozdraví slušně profesora a sedne si hned do první lavice.

*Do učebny vběhne drobná dívka. Je celé udýchaná a tvářičky má od běhu růžové.* Dobrý večer. Omlouvám se, že jdu pozdě. *Na všechny ostatní na znamení pozdravu kývne a pak se posadí na náhodné volné místo.* /Když už jsem nestihla ten zeměpis, tak aspoň tohle!/ *Začne si upravovat vlasy a u toho jedním okem pozoruje profesora.*

*Vstoupil do třídy a ihned pozdravil učitele. *Dobrý večer a omlouvám se za zpoždění, nemohl jsem najít učebnu. *Na to se pořádně rozhlédl po učebně, byla hezká, ale radši by jel rovnou na koni. Chybělo mu to. Ale zase je pravda, že v oblečení, co měl na sobě by to moc pohodlné nebylo. Modrá košile a úplé šedé kalhoty. Po zaváhání se posadil k Viktorovi a slabě se pousmál. *

*Z hodiny dejepisu si to do červenej učebne rýchlym krokom kráča rusovláska. Ohnivé vlasy má zapletené vo vrkoči, ktorý si popri chôdzi prehodila dopredu. Na seba hodila jednoduché zelené tričko, kraťasy a zelené tenisky. S taškou prehodenou cez plece vojde do učebne, kde pozdraví učiteľa.* Dobrý deň. *Obzrie sa po známych tvárach a všimne si El. Zamieri ku nej a sadne si neďaleko nej.* Čauko El. *Pozdraví ju a dá najavo svoju prítomnosť.*

Jakmile se začnou sházet žáci, odloží kafé a poté se zvedne lavice. Tak je to tady. Prohlédne si mu neznámé tváře, jedna jako druhá, ale nevnímá rozdíly mezi nimy. Povzdechne si. Tohle bude dílo si je zase zapamatovat. Dojde před katedru a usadí se na kraj učitelského stolu jako nějaký pohodář. Takže já vás všechny zdravím, jmenuji se Jordan Bryant a budu vás učit Jízdu na koních a Historii. Oznámí jim a poté se podívá na další kteří se teprve loudají do třídy. Pozdní přichody nebudu řešit, ale kdo se příště opozdí, bude běhat kolem jízdarny. Bez koně. Naoko pohrozí a poté vytáhne štos papíru. Abych vás lépe poznal a abych věděl, jakého koně vám na příští hodinu přiřadit od vás budu potřebovat abyste mě vyplnili tenhle krátky průzkumník. Mohla bys? Podívá se na Noemi a podává ji štos papírů aby je rozdala. Na konci hodiny si je prosím zase vyberu. POdává Noemi papíry a poté se zaměří na zbytek třídy. A než začneme s nudným výkladem o tom jak se chovat ve stájích a co čekat od mých hodin, bych byl rád, kdybyste se mi každý představil, tak začneme třeba tady. Poukáže na Elizabeth.

Teres, tohle je má sestra Adelain *Představí dívce svoje dvojče než dojdou k učebně. Jako pravý muž otevře dveře a nechá obě projít, i když by zrovna Adelain zabouchl dveře před nose. Celou cestu musel poslouchat její žvatlání až ji vlastně přestal vnímat, takže proto je představil tak pozdě.* dobrý den, *Pozdraví když vejde do učebny a jde si sednou na volné místo někam do zadních lavic. Na tuhle hodinu se opravdu moc těšil, vlastně to byla jeden z předmětu, kde byl připraven vnímat a dělat si co nejlepší poznámky.*

*S širokým úsměvem vešla do učebny. O ježdění něco věděla, každopádně dávala vždy přednost bruslení nebo baletu.* Dobrý den, omlouvám se za pozdní příchod. *Pozdravila a podívala se po svém bratrovi. Když viděla že má společnost ušklíbla se a posadila se za něj.*

Bože, ty jsi tak nevychovaný, *Celou cestu do něj hustí jenom samé urážky, aby se vzpamatoval. Takže málem do něj narazí, když dojdou až k učebně. Když ji představí jen se na dívku pousměje a už ma na jazyku pár větiček o svém bratrovi, ale to už jim otvírá dveře a ona musí vstoupit.* Dobrý den *Pozdraví kantora a jde si sednout na volné místo.*

Já s ní vlastně ještě nikdy v životě osobně nemluvila.Ráda tě poznávám. řekne vřele a podá jí ruku. Dobrý den. pozdraví učitele, když vchází do učebny a zabere jako vždy místo v zadní lavici nedaleko Liena.

Jmenuji se Theodor Hirsch, *oznámí, když na něj dojde řada a po očku se kouká na dotazník. Vypadá zajímavě. *Studuji rytíře a na koni už jezdit umím. *Dokončí krátké představení své maličkosti. Nic víc se po něm ani nechce. Když domluví, tak se chopí tužky a dá se do vyplňování dotazníku. *

Sleduje všetkých prichádzajúcich a Theodorovi len kývne na pozdrav. Možno si ma už ani nepamätá, dlho sme sa spolu nezhovárali. Ostatných nepozná ani len po tvári, ale aj tak im aspoň kývne a milo sa usmeje. Aspoň Kai jej niečo hovorí, hoc z nej na tom plese nadšená nebola. Prekvapí ju aká je k nej milá a ako kamarátsky sa k nej správa. Veď nemusí byť tak zlá. Ahoj Kai. Ona ukecaná by s ňou najradšej začala konverzáciu, ale to už k nim prehovorí profesor, čo ju umlčí. Nervózne si ale podupkáva nohou, pretože musí byť ticho a nemôže nič robiť. Preto je veľmi rada, keď ju vyzve k slovu. A ako aj včera, aj dnes sa postaví, aby si bol každý vedomý, že teraz rozpráva ona.* Volám sa Elizabeth Henstridge, pochádzam z Anglicka a hoc to tak možno zatiaľ nevyzerá, možno zo mňa v budúcnosti bude dvorná dáma. Čo by som o mne povedala? Mám rada zvieratá. Najmä psi ale určite si rýchlo obľúbim aj kone. A už buď ticho! To je všetko. Odkašle si a posadí sa.

Nepřítomně si poklepává ukazováčkem po bradě a čeká než profesor zahájí hodinu. Třída se postupně plní. //Už se těším až se budu učit jezdit! Ale jasně že teorie je stejně důležitá!// Když profesor zahájí hodinu, napřímí se rovně jako pravítko, snad aby ji neuniklo jediné slůvko. Vezme si od něj štos papírů, jeden si položí na lavici a zbytek pošle dozadu za sebe. //Nebudu přece chodit, když se to rozdá samo ne?// Zatímco čeká než papíry obletí třídu, podívá se na ten svůj. //Hm, popište se...pět slov je málo. No zkusím to.// Vezme tužku do ruky a začne vyplňovat.

Netrpělivě sleduje ty opozdilce. Mají smůlu ti co chodí pozdě si snadněji zapamatuju a že bych si rovnou vybral někkoho na koho si zasednu? Támhle ta ukecaná vypadá slibně... Štvi mě ještě chvíli a asi to poprvé v životě udělám. Sleduje nejmenovanou žákyni po očku a poté se podívá na to jak se rozdávají papíry a čeká až se žáci začnou představovat. Poté se natáhne pro kafé a upije. Počká až každý řekne své jméno, které si stejně za chvíli nepamatuje a poté se k nim oopět obrátí. Co se týká mých hodin ježdění, tak se pořádně rozhlédněte po téhle učebně, protože je to asi naposled co tu se mnou jste. Nehledě na počasí, tak spolu budeme bývat ve stajích, první hodiny se spíše do sedla nedostaneme, já potřebuju hlavně zjistit, jaká úroveň ježdění jste. S profesionály bych se domluvil, že by se mohlo jezdit i do terénu ale nováčci a ti co se na koni párkrát svezli tak ti budou se mnou začínat na jízdárně, prví hodiny každopádně budou jenom ve stájích, příští hodinu čekejte přímo tam a vemte si nějaké oblečení kterého si moc nevážíte. On sám byl dnes oblečen neformálně, ale i ten neformální styl mu slušel, navíc ukazoval jeho vypracované tělo. Nechci vidět žádné podpatky a ani nic podobné, dámy, i když vám to nepochybně moc sluší, žádné sukínky, pokud mě chcete zaujmout košík muffinů bude stačit. Mrkne na ně. Ukážu vám ve stájích kde co je a kdo si bude chtít zajezdit i mimo školu tak se domlouvejte přímo se mnou. Kdyby někomu moc chyběla á společnost a hledal mě, kabinet mám v druhém patře ve stájích. Nějaké dotazy? Zeptá se.

*Podíval se na dotazník a začal vyplňovat. Když na něj došla řada tak zvedl hlavu.* Jmenuji se Viktor a jsem korunní princ Kazachstánu. Jízdu na koni přímo miluju.* Ušklíbl se a pokračoval ve vyplňování.*

Nějak až teď zjistila, že vlastně hodina jízd na koni je i pro princezny, Chvíli přemýšlela, jestli má přijít nebo ne, ale podle toho, co ji řekli rodiče raději nechce nic zameskat. Zaklepe na dveře a vejde. "Omlouvám se. Mám ještě šanci se na tuto hodinu přidat nebo už mi to nebude dovoleno?" zeptá se s docela nejistým a vystrasenym výrazem. Opravdu nechtěla neprijit a zmeškat tuhle hodinu, i když jde hodně pozdě.