Lunapark za městem

Drzá. napadne jej, když opět promluví. On sám nemá ráda drzé lidí, má rád řád a pořádek a tak jak to má být. Navíc ví jak lidé dokážou zaplatit za svou drzost. On například několikrát krutě zaplatil. On ovšem nechce být jako jeho děda. "Mnozí by řekli, že to je jediné, co mě charakterizuje... Kde jsi vzala tenhle názor?" Zeptá se jí, protože si moc dobře také pamatuje jak ho jedna dívka odsoudila kvůli tomuto. Když mu nabídne kousek vaty, ochutná. Samozřejmě jí nezapomene poděkovat.

Sleduje ho a přemýšlí nad tím co se mu asi honí hlavou. Promne si bradu a když promluví jen se pousměje. "Kde jsem ho vzala? Nejspíš jsem se s ním narodila." Pokrčí rameny a utrhne si taky, vaty už moc nezbývá, ale stejně mu nabídne. Po jeho poděkování se usměje.
"Jednoduše si sama nemyslím, že to kam jsem se narodila mě charakterizuje. Jsem dcerou svých rodičů, ale to neznamená, že jsem jako oni. To, že jsem se nenarodila s modrou krví, neznamená že jí v sobě taky nemůžu trošku mít." Řekne klidně, ale vážně. "A nejsem tak povrchní abych si člověka zaškatulkovala, jen podle toho odkud je. Taky mi takový nepřipadáš." Pořádně si ho prohlédne a prohrábne si vlasy. "Nebo se mýlím?" Přimhouří oči a zvědavě nakloní hlavu ke straně.

Nečekaně... a Překvapivě, má názor na všechno? Jaký má ted názor na mě. Na chvíli se opět zamyslí. Dokud ona opět nepromluví, je jak mimo, míle daleko. "To je možné, přece jenom, moje prapraprapra a ještě možná nějaké pra... babička Octavia, co založila obor rytířů a dvorních dam, byla také dvorní dámou a přestože nebyla urozeného původu, lidé jí popisují jako kdyby se královnou narodila. Ale musela to dokázat, že taková je... Takže jak ty tak i já i ostatní musíme odkázat, jací jsme." Zakončí to, pak k němu však přijdou strážní a řeknou, že už musí se vrátit, je pozdě. "Tak zatím, Lou." Mrkne na ni a dá se na odchod.