Učebna zeměpisu

*Nestihne, ani odpovědět, když už skončí hodinu. Zapíše vše co má mít na příští týden, aby to nezapomněl, i když to udělá všechno až ten den, ale aspoň si to může říct.* nashledanou. *Rozloučí se, když odchází ze dveří a v rukách drží sešit s propiskou. Potom odejde a míří rovnou do pokoje.*

Jo, jsem bez úkolu. *Zaraduje se poměrně nahlas a zasměje se. Pohlédne na ostatní, kteří docela rychle opouští třídu. Zvedne se a usměje se na Scottyho.* Dnešní hodina byla fajn a vyšla jsem z ní bez úkolu, jeslti budou ostatní tak stejné, myslím že sem budu i ráda chodit. *Zasměje se a prohlédne si ho. Myslí to upřímně, není sice super žák, ale slíbila mu, že se bude snažit a to taky dělá. Jen přišla pozdě no, ale za to se nestřílí.*

*usmál se na ni když zdravil odcházející studenty * Věděla jsi a byla rychlá, ne ? *mrkne na ni a rychle si sebere věci* Bohužel musím jít, ještě mám nějakou práci... a ... děkuju. *Usměje se naposledy a vystřelí ze třídy*

*opět, minimálně o půl hodiny dopředu s grácií vešel do třídy a bez zdlouhavého přemýšlení se podíval opět po třídě, jako včera. Porozhlédl se po představitelích revolucionárních objevů v oblasti zeměpisu. Kryštof Kolumbus, objevitel Ameriky v roce 1492. Důkaz, že i když vyplujete špatným směrem s dobrou vyhlídkou, můžete dosáhnout skvělých výsledků. Možná lepších, než sami čekáte ? Těžko říct. Bartolomeu Dias, objevitel Mysu dobré naděje. A spousty dalších, slepá mapa Brazílie.. pohladil ji prsty a přešel dál, usedl na židli a připravoval si dnešní hodinu.*

*Dovnitř vešel o něco dřív. Převlékl se, neboť jeho oblečení ze skleníku bylo lehce propocené. Měl na sobě dlouhé černé kalhoty a svojí oblíbenou bílou košili. Přes to všechno měl tmavě zelený svetr. Přes rameno měl svojí koženou tašku.* Dobrý den pane profesore.* Kývl na učitele a posadil se na své místo v druhé řadě.*

Zdravím.. *pohodil k němu hlavou a jen tak ze zajímavosti se směrem k němu zeptá* Jak se dnes daří ? *snažil se být skutečně přátelský, lepší mít takovýto vztah se studenty*

Přichází dnes o něco dřív. Tak nějak to ale neplánovala a neodhadla vzdálenost proto přišla už teď. Dala si na sebe semišové černé šaty s límečkem a bílé silonky. K tomu si vzala černé panebkovske boty a spletla dva rybí copy.
"Dobrý večer, pane profesore." řekne když vstoupí se jde se posadit vedle chlapce v zeleném svetru. "Ahoj." řekne jednoduše a úsměvem a čeká až začne hodina.

Sent from Topic'it App

*Telefonát se sestrou nakonec odložil na zítra, rozhodl se raději osprchovat a obléknout se do modré košile a šedých kalhot. Z pokoje zamířil rovnou do zeměpisné učebny, kde opět nejprve zaklepal na dveře a až pak vstoupil. *Dobrý den, *pozdravil svého učitele a rozhlédl se po třídě. Mírně kývnul na Viktora a na Margareth se usmál, poté se usadil do třetí lavice u okna. Byl na tuto hodinu zvědavý a celkem se i těšil. *

Vyběhne se sešitem, propiskou a mobilem v ruce ze svého pokoje. Jde přesně na čas a i přesto má problém správnou učebnu najít. Jednoduše následuje hlasy,které se rozeznívají po chodbách a když trefí na správnou učebnu, neubrání se úsměvu. Snad mě to bude bavit více, než nějaké malování.. Vkročí do třídy a rozhlédne se kolem. Kam bych si asi tak jako měla sednout? Dobrý den. prohodí a vybere si náhodné místo v mezi zadními lavicemi a usadí se.

Dnešek je zatím fajn. *Pousmál se na profesora a poté pootočil hlavu směrem k dívce.* Ahoj. *Pokýval jí. Slečnu viděl pouze na hodině malování a vypadala jako hodně umělecká duše. Se zvednutým koutek pokýval na Theodora.*

*Už jej chýba len kúsok, aby mala zapletený celý vrkoč. Zachytí koniec zelenou gumičkou a prehodí si cop ryšavých vlasov na chrbát. Na dnešný deň zvolila zelené tričko, rifľové kraťasy a zelené tenisky. Ešte si cez plece prehodí tašku a vyberie sa k učebni. Keď už je pri nej, skontroluje či je tu správne a vkročí do triedy.* Dobrý deň. *Pozdraví hneď pri vchode učiteľa a zatvorí za sebou dvere. Rozhliadne sa po známych tvárach a zbadá Teresu, ktorej zakýva. Hneď sa však vyberie po triede a zamieri si to k predným laviciam, kde si sadne do jednej z nich.*

*usmál se na příchozí studentku a tak i všechny ostatní, co přišli* Můžeme začít ? *optal se všech, jakoby snad čekal souhlas. Ale když viděl, jak se třída pomalu plní, čekal, že bude nejlepší se představit* Někteří z vás mě znají již ze včerejší hodiny, ovšem někteří ne. Mé jméno je Scotty Ryan Kenstoy, jsem vaším učitelem Zeměpisu, //Jak nečekané, když tu stojíš a učíš..// a Mezinárodních vztahů. Děkuji, že jste přišli. *chytil na papírky na stole a oznámil studentům průběh hodiny* Každý z vás na papírek napište zemi, kam byste se jednou chtěli podívat, nebo vás jen něčím zaujala a pak ji vhoďte do téhle krabičky. *ukázal na plechovou krabičku se sloními vzory* Každou hodinu jednu vytáhneme a budeme se o ní bavit. Protože učit vás něco, co by vás nebavilo... by přece bylo... nudné ne ? *poznamenal a položil poslední lísteček před studenta v modré košili*

*S sešitem a propiskou v puse, vyběhne ze svého pokoje. Prostě zaspal, celý den se jen ta procházel a pak si řekl, že si prostě jen na pár minut lehne a jak to dopadlo. V modrých kalhotách a černé košili se objeví v učebně.* Dobrý den, omlouvám se *Pozdraví a následně se omluví a koukne po nějakém volném místě, když si všimne Teres, usměje se na ni a zamává ji, a jde si sednou do lavice vedle ní.* Ahoj, *Pozdraví ji znova.*

Sakra Sakra Sakra! *Nadává si za běhu a sotva popadá dech. Zase jde pozdě. Zase! Prostě na tu hodinu zapomněla. Bože. Normálně není dochvilná, ale tady něco slíbila a sliby plní. Doběhne v sukni a tričku do třídy a rozrazí dveře. Okamžitě se posadí a dělá jakoby tam seděla už od začátku nejlépe hodinu předem. Vytáhne si sešit a tužku a jen se na Scottyho omluvně usměje. Poslechne si jeho slova a otrhne si kousek papírku a napíše tam INDONÉSIE. Lístek složí a čeká až ho bude moci vložit do krabičky.*

*Lehkým poklusem se přiřítila do učebny. Byla oblečená v dlouhých tmavě modrých šatech na ramínkách a vlasy měla sepnuté do drdolu.* Dobrý den, Moc se omlouvám za zpoždění. *Dostala ze sebe udýchaně a sedla si do první volné lavice co byla volná.*

Do háje. *Křičí n sebe v duchu, když se obléká do černých šatů a následně si zapiná vlasy do drdolu. Všechny potřebné věci, jako sešit, propisku a vodu hodí do tašky, kterou si dá přes rameno a běží k učebně. Ne, že se po cestě ještě ztratí, takže, když stojí u dveří do učebny, zaklepe a pak následně vejde.* Dobrý den. Strašně moc se omlouvám, už se to víckrát nestane.*Zamumlá svoji omluvu. A rozhlédne se po volném místě, když si v zadní lavici všimne Liena jen se na něj zašklebí a usedne na místo. Všechny věci hodí na lavici a vzorně si je uskládá.*

*pozdě příchozím rozdal papírky také a opět vysvětlil zadání, potom se podíval na hodinky a řekl* Akademická čtvrthodinka, tu toleruji, nejsem zase tak přísný.

Děkuji. *Pousmál se. Tento učitel i jeho přístup se mu zamlouval. Zamyšleně se zahleděl na papírek a zakýval tužkou v ruce. */Tolik zemí a já si mám vybrat jen jednu/*Kousnul se do rtu a nakonec na papírek úhledným písmem napsal Severní Koreu. Tato země jej zajímala hlavně kvůli politice a situaci obyvatel. Taky jej zajímalo, jaký názor na tuto diktaturu má sám učitel. Poté se zvednul, došel k zajímavě vypadající krabičce a papírek vhodil dovnitř. Hned na to se vrátil na své místo u okna. *

Chvíli sedí a sleduje učitele, pak uvidí Liena, jak přijde do třídy a neubrání se úsměvu. Aaa, tak přeci jen nechodím až tak pozdě. Ahoj opozdilče. zasměje se a cvakne propiskou. Víš co máme dělat že? zeptá se ho a na papírek napíše první stát který ji napadl Thajsko

*Keď profesor začne hodinu, akurát si z tašky vyťahuje pero, ceruzku, gumu a malý zošit, ktorý si sama pokreslila. Pekne si to usporiadá a počúva učiteľa.* /Až dva predmety? Hmm. Ale kde by som chcela ísť?/ *Prisunie si k sebe bližšie malý papierik a chvíľu premýšľa, kam by sa chcela ísť pozrieť. Nakoniec na papierik napíše NOVÝ ZÉLAND a vhodí papierik do krabičky.*