Pokoje princezen

posmutni. A zároveň se stáhne. Dal od něj. Snad jakoby se skrci v ochranné pozici před hněvem. Tenhle pohled zná. Pustí ho a jde kousek dal od jeho rukou vážně me to mrzí. Ale on.. Je nezkušený a samotneho ho to mrzí. Nechtěla jsem ti ublížit.. Promin.. Opravdu me to mrzi.. nechtěla ho ztratit, nechtěla ho zranit.. Jen ztezi drží slzy.. Když ji políbil.. Nechápala. Proč me liba když jsem.. Udělala tohle.. chtěla jsem utéct abych se tu necítila jako v zlaté kleci. A az do nedávná jsem se tu tak cítila.. Proč jsem princezna když nemůžu dělat co chci.. Theodor me přesvědčoval ze je tu spoustu lidi kterým budu chybět.. Jak moc se spletl.. Chtěl aby jeho vila zůstala na škole. Aby si mel s kým povidat.. Pak mi volal otec a vyhrožoval ze pokud nedostzduji zabije mou matku.. schová se mu do náruče a už place at zabije me ale ne ji.. Prosim pak na něj koukne. proč by ji chtěl ublížit? Udělala mu to co jsem udělala já tobě? pak otre slzy a stáhne se na kraj postele kde sedí na patách a s hlavou skloněnou a pevně zavřenými oči. Očekává to nejhorší? Vypadá jak zraněné zvíře.. Pak si da pramínek vlasu za ucho a usmeje se chci abys věděl ze te budu milovat at uděláš cokoliv. Nesnesla bych sama sebe kdybych pokazila ještě neco

*Tón jejího hlasu, jak se odsunula dál od něj, ne z dosahu jeho rukou, jako by dostal políček. Nevěřícně zamrká. Ano, je naštvaný, ale nikdy by se neuchýlil k násilí, věci, kterou tak opovrhuje. Zapomněl, ach jaký jsi hlupák. Připomínáš teď jejího otce, když se chystal způsobit další jizvy zohyzďující tak jemnou kůži? Omlouvala se mu stejně jako teď tobě? .. Jizvy, po kterých včera v noci klouzaly tvoje prsty a ty jsi jednoduše zapomněl, jak křehká a vyděšená pod tou maskou optimismu uvnitř je.. Zlatá klec, jak povědomě mu tohle zní. Naučil ses najít z ní cestičku ven, ale nikdy ses z té klece zcela nedostal, ani nedostaneš. Palác, tahle akademie, není v tom žádný rozdíl.. Frustrovaně si rukou prohrábne vlasy. Každé další slovo hněv stlačuje do menší a menší kuličky schované někde hluboko v mysli, nahrazuje jej převážně starost a smutek. Dokázal bys na ni vůbec zakřičet? Ne, nejspíš ne, vyčítal by sis to pak hodně dlouho.* Já nevím, Vici, vážně netuším, proč tohle tvůj otec dělá. Kéž bych to věděl. *Protože je to zrůda. Nikdy toho muže neviděl a přesto k němu cítí tak silnou nenávist a opovržení. Ničit život vlastní rodině, co je to za člověka? Pohlédne na ni očima plnýma smutku a porozumění.* Pojď sem. *Špitne roztřeseným hlasem jako by se bál, že se každou chvíli rozplyne ve vzduchu. Nebo ho odstrčí. Vypadá tak zranitelně.. choulící se strachy nad přicházející ránou.. Obejme ji a začne hladit po vlasech.* Nikdy bych si nedovolil vztáhnout na tebe ruku, ani kdyby mi nabízeli doživotní zásobu jablek pro mou kobylu. V životě bych ti neublížil. *Obejme ji pevněji. Jak rád by převzal tohle břímě na svá bedra.* A už nikdy neříkej podobné věci o tom, že se chceš nechat zabít, rozumíš? Ochráním tě, vždycky tady pro tebe budu a nedovolím, aby sis znovu musela zažít podobné věci. Ty nebo tvoji blízcí. *Jak přesně to chceš udělat, Efrone? Obviníš anglického krále z domácího násilí?* Miluji tě a mrzí mě, že jsem takhle vyjel. Část viny nesu i já sám. *Palcem jí otře slzu koulející se po tváři. Upřímně, jeho oči jsou lehce, skoro nepostřehnutelně červené a lesklé, jak se sám jednu dobu snažil zadržet slzy.*

schouli se k němu a pevně ho drží. Proč myslís ze ho zajímá jak se cítíš? K čemu mu to je? Milovala ho. Celým svým srdcem, a udělala by snad vše co by mu na očích viděla.. Jak slepá a hloupá láska je. Proč bych dobrovolně šla pro ránu? Abych ho viděla se usmivat? Abych viděla snad i spokojenou tvar muže který mi změnil život a na malou chvíli mi ukázal že můžu milovat? už chci abych seděla na anglickém trůnu. Chci aby zemi přestal terorizovat člověk který už si svá léta na trůnu odseděl. I když to nikdy nebyl můj sen. Chtěla jsem byt volná a dělat věci které nesmim. Chtěla jsem aby se zasit někam daleko od akademie. Abych mohla cítit volnost jakou ty cítíš při své jízdě na své kobyle. Ale nyní jsem svázána okovy povinnostmi a země me potřebuje. Nemohu tedy stát a užívat si života když ten člověk co tam sedí.. Dělá takovehle věci! rozhořčeně v sobě dusi vztek. Pak se na něj podívá.. Jediny pohled do tech nádherných očích v ni probudí jemnost a nutkavou potřebu se usmivat a ktenit. Chtěla aby na jeho tváří nebyl smutek, rozhořčení či nenávist. Miluji te. A ještě jednou děkuji. Ale jak přesně chceš dokázat věci které mi slibujes? Dráhy možná bys neměl slibovat a říkat věci které nedokazes. Tím nechci říct ze jsi neschopný to ne.. Ale vis jak to myslím? dovolí si ho pohladit a pak se nad něj nakloní a políbí ho lehce se studem. Ale nyní co potřebuje, jsou jeho perfektní rty. Ty úžasné a dokonale rty. obleč se opravdu slavnostne. Tvá dívka te chce překvapit.. pousmeje se. Jak lehký a presto velmi důležitý a potřebný cin. Pousmani na uvolnění atmosfery ale ne.. Neplakej Efronku.. Nechtěla jsem abys plakal.. políbí ho na rudé oči co zadržují slzy a následně vstane už s úsměvem na tváří a jde ke své skříní kde se hrabe v oblečení. A když je zády k němu tak si povytahne lezerne triko tak aby ji šel lehce vidět nahý zadek. Pak na něj koukne co myslíte vaše výsosti? Mam si na sebe obleknout nějaké džíny nebo sukni? Samozřejmě ze Vase triko.. sunda ho a schová se za skříň tak aby neslo vidět ze je naha a jen do dvou prstu vezme to tricko .. Je u me, ale myslím že byste si pro něj mel prijit. Jinak Vám ho nevratim Vase urozenosti

Rozumím ti. *S kamenným výrazem přikývne. Ano, téměř cítí všechny emoce skryté pod její kůží a skutečně chápe, jak se uvnitř musí cítit. Zároveň tiše obdivuje, s jakým odhodláním natahuje ruku k břemenu vlády, přestože jejím snem nikdy nebylo a jak touží po dobru své země.* Věřím, že jednou z tebe bude skvělá královna, Anglie se bude mít čím chlubit. Každopádně, kdybys chtěla korunu někdy chvíli odložit a okusit kousek svobody, než se zase vrátíš do reality, jsem mistr v hledání zadních vrátek. Z téhle akademie také vede pár nenápadných cestiček, které není těžké najít. /Není to příliš, ale aspoň něco, čím může trošku přispět./ *Tím ji nechce samozřejmě jakkoliv odrazovat od vytyčeného cíle, spíš zamýšlí bouřková mračna prošpikovat slunečními paprsky.* Chápu. *Hořce přikývne, snad starý zlozvyk dávat podobné sliby, jejichž splnění je obtížné, někdy zcela nemožné, přestože by byl schopný pro to udělat vše. Obzvlášť pro svou vílu, aby mohla najít cestu z tohohle začarovaného kruhu.* Jen chci, abys věděla, že u mě budeš vždycky v bezpečí. Přede vším. /Nevyjímaje mou královskou jeskyni, které se říká palác./ *Něžně jí oplatí polibek sbírající v sobě kousky předešlé dobré nálady. Její rty .. jsou jako lék.* Plakat? Ale ne. Jen se mi do očí dostala trocha vílího prachu, co se ti válí na nočním stolku. *Jak nenápadné. Zamrká snažíc se zahnat poslední neposedné slzy. Vílí prach, vážně nepříjemná věcička, když se dostane tam, kam nemá.* Takže v kiltu a sobí kůži přijít nemůžu? Jaká škoda, dělá mi opravdu hezké nohy. *Do hlasu se mu vloudí obvyklý žertovný tón, také jeho ústa jsou vytvarována do malého úsměvu. Se zájmem ji sleduje, zejména onu partii, kterou tak hrdě vystavuje na obdiv. Také k tomu má oprávnění s tak pěkným zadkem.* V tom případě asi nemám na výběr, drahá lady. Tolik oblíbených triček, abych je mohl rozdávat, bohužel nemám. *Vyleze z postele, stále nahý, neboť se ještě neobtěžoval najít jakékoliv kousky svého oblečení. Líným, kočičím krokem dojde ke skříni a převezme své tričko. Ani na chvilku z ní nespouští oči plné hravých světýlek. Na tváři mu hraje šibalský úsměv.* Jste velmi laskavá, vaše jasnosti. *Olízne si rty a lehce nakloní hlavu. Samozřejmě, že z toho trička teď sálá její vůně!* A myslím, že byste si měla vzít sukni. Není třeba u ní řešit spoustu otravných knoflíků. Však víte, my horalové a naše nešikovné prsty. *Pokrčí rameny a zatěká pohledem mezi svýma rukama a jejím obličejem, než ji švihne tričkem přes zadek.* V sukni sice váš mimořádný zadek tolik nevynikne, ale aspoň se nemusím příliš bát, že budu celý den odhánět ostatní prince. *Vesele se zazubí.*

Já to říkám pořád, že mám úžasného muže.. *zasmeje se a.. Muže? Páni!* chtěla jsem říct kluka. Vždyť vis jak to myslím.. *snaží se zachránit situaci* víte jasnosti.. V téhle akademii.. *začne mu prsty "chodit" po hrudi.. Jen line a něžně* .. Je par míst, které bych vám rada ukázala. Třeba jeskyni. Je dokonalá v noci když měsíc jasné svítí. Pak se odráží kameny které tam jsou a hází to takové prkně odlesky. *ochránit.. Jsem u něj v bezpečí.. Taková slova mi říkal Scott. Ze me ochrání i před otcem. Ale je to možné?* me, drahý Efrone pomůže jen sňatek. Jediné ten mi pomůže ze spárů svého otce. *musí znít strašně hloupě!  Kdo tohle řekne ve svém věku? Hold princezny a princové mysli trochu jinak. Jisté by nějaká holka v "podzámčí" řekla ze jejím největším problémem ve svém věku je jaké oční stíny si nanese. Jak hořká realita je urozených lidi.. Když šel k ni.. Spis za tím trikem.. Usmivala se. Milovala jeho hravou náladu. Kdy jeho tvar byla samy úsměv* inu vili prach je zlo. Bohužel. I když já ho používám k obraně. Pak i silný horal dokáže plakat.. *kilt?* nenosí kilt Skotové? Nebo už i Islanďané? A hlavně jejich princ?! Plně ti duveruji ze v tom mas krásné nohy, ale to mas i nahý. Nebo v obleku. *chytne ho za urcitou partii a přitiskne se k němu. Ovšem když ji svihl trickem trochu vyjekla a s úsměvem vzala první věc - tilko s krajkou- a majzla ho tím nazpět* myslím ze prohravate jasnosti.. *zasmeje se* navíc myslím si ze Island bude mít perfektního krále. Ted ještě aby k sobě našel někoho kdo bude myslet jen na svého krále a na své své země. *ano nyní se ji příčí mluvit tak jako by si mel vzít nějakou jinou..* a co se týká sukně můj drahý, oblecu si něco v čem ti spadne čelist. A myslím si ze princové nejsou tvy nepřátele. Ale rytíři ano. Na ty mám slabost. Konec konců Theodor je také rytíř.. *zamýšlené se na něj podívá a předstírá vzpominani* pravda, jeho rty nebyli tak perfektní jako ty tvoje.. Ale.. *ale no tak Vici.. Vazne?* ale byli taky dobré. *no tak!* myslím ze stále jsi na prvním místě v libanim.. *jde k němu a chytne si ho kolem krku a zkousne mu ušní lalůček a velice jemné zasepta* nebo bychom mohli na chvíli odložit všechno a jen se natáhnout do postele a tam.. *nechá nerecenou vetu. Ovšem pohled je to k nezaplacení. Dva nazi lide primackly na sobě..*

Jakou to mám silnou a schopnou ženu. *Zaculí se. Tak muž, ha!* Nejkrásnější místo v téhle akademii jsem již viděl.. *rozhodí rukou po pokoji, který nyní zůstane místem, kam vždycky znovu rád najde cestu.. a často.* ..ale ta tvá jeskyně také nezní špatně. Jsi si jistá, že za úplňku neslouží jako útočiště vlkodlaka? *Pousměje se. Navštívit toto místo ho upřímně velmi láká, ještě když mu společnost bude dělat drahá Victorka. Navíc, rád se v noci občas prochází doprovázen svitem měsíce a hvězd. Taková jeho stránka, kterou zná pouze hrstka lidí, možná i méně.* Jistě, nezapomínejme ani na oslavy s ním spojené. Nepochybně budou legendární, nesmím na nich chybět. /V jaké pozici ale budeš stát? Horalská návštěva, co přijela ukrást svatební dort nebo něco víc?/ *Sňatek. Samozřejmě mu toho řešení problesklo hlavou, ovšem neodvážil se jej vyslovit nahlas. Představuje pro něj pomyslné okovy navždy držící svého krále tam, kam patří bez možnosti úniku.. Miluje ji a chce udělat vše proto, aby byla šťastná? Ano, a ještě mnohem víc, ale na tohle není připravený. Ještě ne.* Přítel mého otce pochází ze Skotska. Jednou mi k narozeninám přivezl kilt dělaný na míru. Samozřejmě jsem neodolal a musel jsem ho vyzkoušet. Výsledek mě víc než překvapil, příště asi zkusím podkolenky. /Hlavně jsi v něm tančil na party, která následovala po oslavě. Na stole. Lehce opilý, ale to je jen takový detail./ *Zazubí se.* Dobře tedy, ještě si promyslím, zda přijdu nahý nebo v obleku. /Kilt ti ukážu někdy příště!/ *Překvapeně zamrká a prudce se nadechne, když ucítí její ruku zrovna na tomhle místě. Pod kůží mu projedou známé ohnivé jiskřičky. Poté se musí zasmát, že ho tohle ještě vůbec překvapuje po včerejší noci.* Teprve se rozehřívám, vaše veličenstvo. *Odpoví lehce chraplavým hlasem. Snad na důkaz svého rozehřívání ji jednou rukou chytí za zadek a přimáčkne ještě blíž, zejména si dá záležet s onou partií a odstraní tak zbylé mezírky mezi nimi.* Něco mi říká, že bych nemusel hledat dlouho. *Opatrně, Efi, .. Přesto ale představa, jak kráčí k oltáři, kde čeká jiný princ vyvolává stejný pocit, jako by mu pod nehty vrazili třísky. Přejede jí horkými rty po krku až ke klíční kosti.* Hm, takže rytíři? Rezavé brnění a zpocení muži uvnitř mi tedy moc sexy nepřijdou. Máte vážně zajímavý vkus, lady. *Pobaveně se usměje a zvedne jedno obočí. Rytíři samozřejmě v dnešní době takové brnění nenosí, ale nemohl sis tu poznámku odpustit.* Teoreticky by mělo stačit tě před nimi vášnivě políbit a zamávat korunou, aby dali ruce pryč. *Úsměvem zastírá vlnu žárlivosti, když opět mluví o líbání s tím Theodorem. Nedá pokoj! Jakmile mu skousne ušní lalůček, neudrží slastný vzdech. Zrovna ucho, sakra!* A tam ti předvedu několik dobrých důvodů, proč na všechny rytíře rychle zapomenout. *Hravě se usměje a skousne jí ret. Nebylo to myšleno jako hrozba, spíš příslib něčeho, co se jí vybaví vždy, když zavře oči. Se smíchem si ji přehodí přes rameno a hodí na postel.* Takže, výsosti, jak přesně vás líbal? Bylo to snad takhle? *Vsaje její ret, aby jej řádně seznámil se svými zuby a následně ji dlouze, pomalu políbí.* Nebo takhle? *Tentokrát je jeho polibek drsnější a vášnivější, za řádného užití jazyka. S tím také nekončí. Pokračuje krkem, jehož jemnou kůži také skousne a následně opečuje polibky. Stejně postupuje i v případě bradavek.* Myslíte, že by dokázal něco takového, drahá lady? *Na vteřinu jí věnuje pohled plný šibalských a toužebných světýlek, než jazykem pokračuje přes břicho mnohem níž. Rukama ji uchopí za stehna a na jejich vnitřní straně palci opisuje malé kroužky, přičemž onu partii svými ústy pečlivě prozkoumává.*

Nejkrásnější místo v akademii je pro tebe pokoj princezny? Páni! Jsi skromný. Počkej az uvidis louku. To je moje asi nejoblíbenější místo vůbec.. Je tam klid a skoro nikdo tam nechodí.. Květiny tam rostou snad všechny co znáš. Teda.. Hlavně to luční kviti. *nejisté se usmeje a pohladi ho po dokonale tváří.* možná tak jako útočiště lidem se zlomeným srdcem. *sáhne si na zminene srdce a zakreni se* oslavy já absolutně miluji! Jakékoliv! A hlavně i bály. Jak lide jsou oblečení do krásných rob.. Já vim musím znít jako blázen.. Ale když já to mám prostě ráda.. A věřím ze ma i tvá veselka budou jedni z největších na světě. A az se jednou rozhodnes jaka žena je nejvhodnější pro tvou zem a prijmes ji za svou zenu tak ti přísahám ze na te svatbě budu jako anglická návštěva co přišla se podívat na toho nejuzasnejsiho a nejdokonalejšího prince pod sluncem. A to same platí i pro tebe. Opovaz se neprijit na mou svatbu. *za červená se studem. Snad nebudu muset vidět jeho u oltáře s nějakou jinou... Bylo by to utrpení. Smýšlí tak i o mé svatbě?* nebo třeba když jsme s holkama tančily v kruhu s venecky na hlavě.. Byly to tedy převážně me dvorní dámy ale stejně. Úplně je lituji ze to musely se mnou podstupovat. Pamatujes si jak jsem říkala ze akademie byla pro me jen zlata klec? *nervozne si da pramínek za ucho..a chytne ho za ruku a políbí mu ji* díky tobě mi to tu ted přijde jako nejlepší místo vůbec. * Co se týká toho primackanuti na něj.. Nechá se a snad ho ještě podráždí tak že svou nohu da k jeho boku a pohladi ho tou nohou..* takže můj nejdražší Eficku... Upoceni muži v brneni , kteří se nebojí jít proti nepříteli jen aby zachránili princeznu? To mi přijde sexy! Ale kdyby jsi byl v tom brnění ty.. *da si dramaticky ruku na čelo*.. Myslím ze záchrana princezny ze spárů zlého draka by byla hracka. Navíc chceš vedet jak me libal Theodor? Asi nějak takhle.. *začne ho líbat vášnivě kdy její polibek jde cítit úlevou i radostí z jeho rtů a pak ho i hladí po určitých místech a jeho ruku si da na prsa* pak me hladil po mém tele. Pletl mi prsty do vlasu.. *dobře, vymýšlí si, ale tak co.. Při jeho dotecich slastne vzdycha a kroutí se mu pod doteky* ne.. Tohle dokážeš jenom ty.. *zasepta a prohne se na ta slova v zádech.. Jak ráda by mu něco provedla za tohle jeho dráždění..! Jeho usta.. Ta hrisna usta jsou.. Zrudne studem ale pri kazdem jeho pohybu se vlni v opojeni. Preci nemuze dosahnout orgasmu tak brzy jen kvuli tomu ze on ji drazdi! Ale jediné co by snad zvládla je mu to oplatit. Když je tedy on nad ni a užívá si vysostneho postavení začne svyma rukama opět zkoumat a mapovat jeho tělo. I když už si zapamatovala překrásnou prohlubeň mezi klicnimi kostmi nebo vypracovana zada
On je prostě dokonalý! A momentálně je tady a líbá tebe! Co víc si jen přát!* políbit me a zamavat korunou? Nah.. Myslím že kdybych chtěla odehnat všechny dívky od tebe tohle by mi nestačilo.. Možná kdybych ukázala zásnubní prsten a korunu a pak te políbila tak pak by daly ruce od tebe pryč. A nejen ruce *zazubi se ale pak už to nevydrží a ta slastna chvíle přichází!* Efrone! Co mi to děláš?! *chvíli oddechuje ale pak jde nad něj kde nyní ona jej začne něžně zoubkami přejíždět po jeho hrudi a použije jazyk. u jeho podbříška se zastaví a vyhne se jeho intimní partii. A snad naschvál jde ústy zase zpět k hrudi a klíční kosti a jednou rukou ho něžně chytí za jeho intimní partii a usměje se. Takhle mě dráždit!* Snad si zapamatujete co příjde vždy když mě budete dráždit jasnosti