Hradní kuchyně

Musíš to nějak zachránit Vici! Jde k němu a chytne ho za ruce a pevně stiskne Tak víš co? Bude to naše malé tajemství dobře? opravdu s ním musíš mluvit jako s dítětem? Pak ho pohladí po tváři a pak ho do ní i štípne a zasměje se Nechceš.. nechceš si zatancovat? navrhne mírně naposledy jsem tančila s tebou a dost mi to chybí

Jo, jakoby se to nestalo, *natáhl k ní ruku, aby potvrdili svá slova. Následně se uvolněněji usmál. * Já naposledy tancoval s Viktorem a /pak jsem jej políbil, /*řekl málem. I tak už raději nic neřekl a chytil ji opatrně za pas. Tanec je něco, co mu dokonale uklidnilo mysl.*

a pak jste šli do ložnice? Viktor! Jmenuje se Viktor! usměje se pobaveně a chytne se ho na rameni a za ruku.. tohle bylo něco co bylo naprosto dokonalé. Milovala tanec a milovala tančit s ním. Bylo to příjemné povyražení a když na něj tak koukala uvědomila si jak strašně jí chybí ten kluk v její ložnici. Bylo to až směšné jak se snažil být galantní a pokaždé když jí oslovil 'vaše výsosti' připadala si tak. Jako královna v jeho soukromém království Děkuji ti udatný rytíři Theodore. během tance ho obejme a drží ho nebýt tebe nikdy bych nepotkala Efrona.

Ne. To ne. Nedělali jsme nic. Jen jsme vedle sebe leželi. /Já byl sice skoro nahý, ale to nevadí, ne? /
*Na to se zasměje, *To neříkej. Potkali byste se tak i tak. Osud tomu tak chtěl, *zatočil s ní a spokojeně se nadále usmíval. Pohled mu však sklouzl na hodinky a tak, ač neochotně, se zastavil a pustil ji.* Slíbil jsem, že se za ním ještě zastavím, *prozradil jí a mírně zrudl. * Ty se taky vrať ke svému... Princi, *uchechtl se a než odešel, tak naznačil zamknutí pusy na zámek.*