Pokoje rytířů

Opravdu nechceš nějaké léky? Nevypadáš dobře. *Políbil ho do vlasů. Jakmile ho chlapec osočil. vstal a vrátil se zpátky do pokoje, kde se posadil na postel.*

*Promnul si obličej v dlaních. Poté se silou vůle zvednul do stoje, vyčistil si zuby a po sebezapření požil předepsané léky na bolest. Hned na to se rychle umyl, když vylézal ze sprchy, tak už cítil, že na něj léky začínají působit. Nesnášel to. Pocit pomalosti a otupělosti.
Jen s ručníkem kolem pasu se vrátil do pokoje. Posadil se na postel. * Promiň, nechtěl jsem být hrubý.

*Políbil ho na čelo.* To je dobrý. Chápu, že to je moment, při kterém nechceš aby tě někdo viděl. *Pohladil ho po tváři.*

*Usmál se a poté se rozvalil na posteli, ani si neuvědomoval, že na sobě má stále jen ručník, který jej kryl před nahotou.* Právě jsem si vzal svůj prášek na bolest, takže očekávej, že teď budu celkem... Mimo. *Kysele se zašklebil.*

Takže s tebe dostanu všechny informace, které budu chtít? *Usmál se a položil si hlavu na jeho rameno.*

Takže bys mě takto zneužil? *uchechtl se a až teď mu došlo, že je tu prakticky nahý. Zrudl a odkašlal si. Mimoděk se začal natahovat po peřině.* /Na co jsem zas myslel./ Tak jo. Odpovím ti na cokoliv chceš, *rozhodl se s ním hrát tuhle hru.* Nebo takhle. Na střídačku a ptáš se první.

/Půjdu na to zlehka./ Tak já začnu něčím jednoduchým... Kdy máš narozeniny? *Zasmál se a vklouzl pod peřinu.*

/Ne, tohle ne, /* zklamaně zůstal koukat na zabranou peřinu.* /Teď se nemůžu zakrýt, /*víc si alespoň utáhl ručník kolem boků a hned na to si prohrábl vlasy. * 24.2. sdělil mu jednoduše. Popravdě jsem čekal něco zajímavější, *zasmál se.* Jinak má oblíbená barva je asi modrá a oblíbené zvíře je kůň, *prozradil mu bez zaváhání. * Co ty? Narozeniny, barva, zvíře, *nadiktoval mu body, co jej zajímaly. *

Narodil jsem se 25.12. Barva asi černá. Zvíře... nevím mám rád psy. *Pousmál se a přitulil se k němu, čímž mu poskytl i trochu peřiny na zakrytí.* Tak... oblíbené jídlo? *Zeptal se poté a políbil ho na krk.*

*Stále byl v rozpacích. Sám byl vlastně nahý a Viktor se k němu tulil. Potřeboval nějaký normální kus oblečení.* Asi... Čokoláda, *pohl ramenem vzhůrur, protože jej polibek zalechtal.*
Měl jsi někdy už nějaký vztah? *odvážil se jako pevní zeptat trochu intimněji.*

*Pokýval hlavou.* Jo... chodil jsem s jedním chlapcem. *Řekl mu a úsměv mu lehce spadl. Schoval svůj obličej do jeho krku.*

*Zalitoval své otázky. Nechtěl jej uvádět do rozpaků, současně jej to ale ohromně zajímalo. Jemně jej pohladil ve vlasech.* Ptáš se.

Přiostříme to, co myslíš? *Uculil se.* Už sis někdy... dělal dobře? *Zvedl svojí hlavu a položil jí na jeho hrudník.*

*Zrůžověl, nebo spíš zrudl jako rajče před sklizní. Výčitly z minulé otázky okamžitě zmizely a on se zhluboka nadechl.* Kdo ne? *zašklebil se, pro jistotu to ale ještě potvrdil.* Jo, dělal.*Měl chuť se propadnout hanbou, ale nakonec to zvládl. Začal to, tak to vydrží.* Měl jsi už někdy intimní vztah s někým? *Nedovedl se přinutit vyslovit slovo sex.*

Myslíš jestli už jsem s někým spal? S pár dívkama když jsem se... objevoval. No a pak s chlapcem. *Políbil ho na tvář.* Hm... Zdálo se ti někdy o mně? *Zeptal se poté.*

/Ty otázky asi nebyly nejlepší nápad, oproti němu jsem doopravdy jako děcko./ *Nad další otázkou se už zvládl tolik nečervenat, přeci jen mu už jaksi naznačil, že ano.* Ano, zdály se mi o tobě sny, *jaké, to už nespecifikoval a raději ani nechtěl.*
Ty,myslel jsi někdy na mě v... sexuálním... směru? *vypravil ze sebe nakonec a pro uklidnění jej jemně políbil na krk. *

Hm... Když jsi se včera natiskl mezi moje nohy tak na to prostě nešlo nemyslet. *Pousmál se a políbil ho na klíční kost.* Co ty? *Zeptal se ho poté a položil mu hlavu na rameno.*

*Nečekal, že na něj takhle skutečně myslel a ta skutečnost jej ve vnitru duše doopravdy potěšila.* Jo, *byl rád, že mu nyní nevidí do tváře. Pohledem zatěkal k ručníku, který se trošku uvolnil a odkryl tak jeho podbřišek víc, než se hodilo. Zoufale začal rukou šátrat dolů.* Musím se obléknout./A to hodně rychle./

Jak chceš... Ale mě je upřímně jedno jestli tu budeš ležet nahý nebo ne. *Zasmál se ale odsunul se od něj aby měl Theo možnost vstát. Poté se otočil na druhou stranu aby dal chlapci nějaké soukromí.*

Vím, že by se ti to líbilo, *zamumlal si pro sebe a následně se rozplácl na zemi.* Au, *zaskuhral. Ručník už byl nadobro na zemi, to mu teď ale bylo jedno. Chtěl se jen zase obléknout. Alespoň trenky.* Jsem v pohodě. *Řekl pro jistotu.*